Vzácné záběry z Polska: Bizoni se semkli, aby ochránili své mládě před útokem vlků

V polském Bělověžském pralese se podařilo zachytit mimořádně vzácný okamžik, kdy stádo zubrů evropských (bizonů) bránilo své novorozené mládě před útokem vlků.

V polském Bělověžském pralese se podařilo zachytit mimořádně vzácný okamžik, kdy stádo zubrů evropských (bizonů) bránilo své novorozené mládě před útokem vlků. Událost, zaznamenaná v září 2025, vrhá nové světlo na interakce mezi těmito velkými savci a má významné dopady na ochranu a znovuzavedení zubrů do volné přírody.

Ekoložka Robin Wijnands z Polské akademie věd objevila tyto záběry náhodou během revize materiálu pro svou disertační práci. Video, popsané ve studii publikované v časopise Ecology and Evolution, ukazuje pět vlků, kteří se přiblížili ke stádu. Tři zubří krávy nejprve vlky pronásledovaly, čímž neúmyslně nechaly novorozené tele zranitelné. Vlci poté na mládě zaútočili, kousali ho do krku a pokoušeli se ho odtáhnout. V tu chvíli se však dvě krávy přihnaly na pomoc a vlky zahnaly. Vlci se pokusili mládě chytit podruhé, ale tentokrát se celé stádo semklo kolem telete a vlci se útoku vzdali.

„Tuto událost jsme zachytili čistě náhodou, což ji činí ještě výjimečnější,“ uvedla Wijnands. Pozorování vyvolalo u vědců mnoho otázek: Proč by se vlci zaměřili na tak obtížnou kořist, jako je zubr evropský? Jak často k pokusům o predaci dochází a jak často jsou úspěšné? Historické záznamy sice zmiňují predaci na zubrech, ale v nedávné době bylo takových pokusů málo a žádný z nich neposkytl dokumentovaný důkaz o tom, že by vlk jedince skutečně uchopil.

Studie rovněž klade zajímavé otázky ohledně znovuzavedení a ochrany zubrů evropských. Tento druh byl do roku 1919 vyhuben, ale v polských lesích byl znovu vysazen na počátku 50. let. Dnes žije ve volné přírodě asi 6 200 zubrů, kteří jsou často označováni za „krále lesa“ a považováni za druh, který nemá přirozené predátory. Wijnands zdůrazňuje, že současné iniciativy pro znovuzavedení často nezahrnují riziko predace nebo přítomnost predátorů do analýz vhodnosti stanoviště. Vědci se domnívají, že by se tento faktor měl v takových analýzách zohlednit, neboť by mohl ovlivnit malé znovuzavedené populace. Nicméně, i kdyby k predaci docházelo častěji, než se předpokládá, neočekává se výrazný pokles populací zubrů, zvláště pokud jsou k dispozici snazší a dostupnější kořisti. Wijnands doufá, že studie otevře dveře k dalšímu výzkumu interakcí mezi zubry a vlky a jejich možných důsledků, ačkoli zároveň upozorňuje, že práce se zaměřuje pouze na jednu interakci a nelze z ní vyvodit definitivní závěry.