Stovky obřích propadů v turecké obilnici: Jak nadměrné zavlažování a sucho mění krajinu

Změna klimatu způsobená lidskou činností zesiluje sucha, která jsou častější, delší a intenzivnější. Letošní léto již láme rekordy, přičemž sucho aktuálně zasahuje téměř všechny státy USA.

Změna klimatu způsobená lidskou činností zesiluje sucha, která jsou častější, delší a intenzivnější. Letošní léto již láme rekordy, přičemž sucho aktuálně zasahuje téměř všechny státy USA. Důsledky jsou výrazné, od úbytku hospodářských zvířat a zatížení zemědělských dodavatelských řetězců až po snížení úrody a ovlivnění globální potravinové bezpečnosti.

V některých částech Turecka jsou dopady pokračujícího sucha obzvláště patrné. V oblasti Konya ve střední Anatolii, která je považována za tureckou „obilnici“, se objevují stovky propadů v zemědělské půdě. Některé z těchto propadů měří stovky metrů v průměru i do hloubky, což zásadně ovlivňuje potravinovou bezpečnost Turecka.

Vědci naznačují, že jde o kombinaci intenzivního zemědělství, které odčerpává ubývající zásoby podzemní vody prostřednictvím nelegálních studní, pokračujícího sucha a místní geologie. Podzemní voda v této oblasti je součástí vzácného uzavřeného systému a nikdy neodtéká do oceánu, což z ní činí klíčovou součást místního ekosystému v Konyi. Topografie je tvořena relativně měkkým krasem, který vznikl zvětráváním a rozpouštěním uhličitanových hornin, jako je vápenec a dolomit.

„Voda, v tomto případě podzemní řeky, funguje jako podzemní struktura, která udržuje vlhkost a stabilitu těchto krasových oblastí,“ uvedl Güven Eken, zakladatel turecké ekologické agentury Doğa Derneği. „Kapacita vody tam klesá kvůli nesprávným politikám nadměrného zavlažování; tyto podzemní řeky prakticky vyschly. Voda, která kdysi protékala pod Konyjskou pánví, tam už není. Celý systém vyschl.“

Problémy s vodou v oblasti trvají déle než deset let. Úředníci zjistili, že existují desítky tisíc nelegálních podzemních studní, což představuje výraznou nadměrnou spotřebu, která neumožňuje doplňování podzemní vody. Mezitím se otevírají další a další propady – v řádu stovek. Ekologické skupiny volají po větším politickém dohledu nad zemědělskými postupy, avšak změny zatím nejsou v dohledu, varuje Eken. Zatímco propady jsou považovány za přímý důsledek lidské činnosti, odborníci upozorňují, že klimatická krize tento trend dále urychlila. „Klimatická krize problém sice dále urychlila, ale není jeho základní příčinou,“ řekl Fetullah Arık z Technické univerzity v Konyi. „Propadliny jsou ve skutečnosti jen špičkou ledovce.“