Evropa zažívá nejintenzivnější vlnu veder: Slovensko překonalo teplotní rekord, Maďarsko a Ukrajina přijímají opatření
PřírodaEvropa se potýká s nejintenzivnější vlnou veder v historii, která přinesla nové teplotní rekordy do východní části kontinentu. Horko, které minulý týden zasáhlo západní Evropu, se postupně přesunulo na východ a již dříve zaznamenalo rekordy v Polsku, Česku a Německu.
Evropa se potýká s nejintenzivnější vlnou veder v historii, která přinesla nové teplotní rekordy do východní části kontinentu. Horko, které minulý týden zasáhlo západní Evropu, se postupně přesunulo na východ a již dříve zaznamenalo rekordy v Polsku, Česku a Německu. Slovensko v pondělí zaznamenalo nový teplotní rekord 41 °C v Turně nad Bodvou na jihovýchodě země, jak uvedl Slovenský hydrometeorologický ústav (SHMÚ). V maďarském Aszódu ve střední části země rtuť teploměru dosáhla 41,8 °C, což je jen těsně pod absolutním maďarským rekordem 41,9 °C z roku 2007.
Reakce na extrémní horko se liší napříč regiony. Maďarský premiér Péter Magyar doporučil státním zaměstnancům, aby pokud možno pracovali z domova, a požádal veřejné služby o přeplánování venkovních prací. Restaurace byly vyzvány k poskytování pitné vody a klimatizované veřejné prostory měly zůstat otevřené. Na Balkáně, kde se očekávají teploty až 40 °C, bojovali hasiči v Bosně s požáry, které vedra vyvolala. Ukrajinská energetická síť, již oslabená více než čtyřmi lety válečných útoků, se pod vysokými teplotami opět potýkala s problémy, což vedlo k nouzovým výpadkům proudu pro průmysl i domácnosti. Generální ředitel energetické společnosti Yasno, Sergii Kovalenko, uvedl, že síť pracuje na hranici svých možností, protože léto je klíčovým obdobím pro opravy po zimních útocích.
Podle analýzy předpovědních dat agentury AFP se očekávalo, že více než 130 milionů lidí v Evropě bude čelit teplotám přesahujícím 35 °C. Vlna veder je podle skupiny vědců World Weather Attribution nejintenzivnější, jaká kdy byla v Evropě zaznamenána, a bez klimatických změn by byla v této rané fázi léta „prakticky nemožná“. Od 21. června bylo v Evropě zaznamenáno více než 1300 nadměrných úmrtí, včetně několika dětí, které zemřely v zamčených autech, a mladých lidí, kteří se utopili při hledání ochlazení na nehlídaných koupalištích. Francie ohlásila od 18. června nejméně 74 úmrtí utonutím a Polsko 17 jen v neděli. Pohřební služby v Paříži hlásí výrazné zvýšení obsazenosti, což poukazuje na náročnou situaci. I přes ochlazení ve Francii národní meteorologická služba již předpokládá další vlnu veder v červenci, což naznačuje pokračující výzvy. Obyvatelé Vídně se snaží zůstávat ve stínu a pít hodně vody, přičemž vyjadřují naději, že politici přijmou správná opatření.
Co to znamená pro Česko
Česká republika je přímo zmíněna jako jedna ze zemí, které již zasáhla rekordní vlna veder, což naznačuje, že podobné extrémní počasí může ovlivnit i naše území. Opatření přijímaná v sousedních zemích, jako je Slovensko a Maďarsko, mohou sloužit jako inspirace pro zvládání horkých dnů a ochranu zdraví obyvatel i v Česku.