Jihoafrická republika chce zelenou energii: Pět klíčových překážek brzdí transformaci, ale řešení je na dosah

Jihoafrická republika čelí složitému a pomalému přechodu k obnovitelným zdrojům energie, což má významné dopady na zdraví obyvatel, konkurenceschopnost exportu a globální klima. Pomalé tempo přináší komunitám žijícím v blízkosti uhelných elektráren neustálá zdravotní rizika.

Jihoafrická republika čelí složitému a pomalému přechodu k obnovitelným zdrojům energie, což má významné dopady na zdraví obyvatel, konkurenceschopnost exportu a globální klima. Pomalé tempo přináší komunitám žijícím v blízkosti uhelných elektráren neustálá zdravotní rizika. Zároveň by jihoafrický export mohl ztratit konkurenceschopnost, jelikož Evropská unie zavádí hraniční daně na produkty vyráběné s využitím elektřiny z uhlí. Uhelné elektrárny v zemi navíc nadále produkují vysoké úrovně skleníkových plynů, které přispívají ke změně klimatu.

Přechod k čistším zdrojům energie brzdí pět hlavních překážek. Tou nejvlivnější je státní podnik Eskom, který je pomalý v reakcích na změny a kontroluje výrobu, přenos i distribuci elektřiny. Díky své dominantní pozici má Eskom velký vliv na to, kdo se může připojit k síti a jak rychle mohou na trh vstoupit noví konkurenti. Finanční potíže Eskomu se prohlubují s tím, jak stále více domácností a firem vyrábí vlastní levnější solární energii, což snižuje jeho tržby. Podnik se snažil zpomalit energetickou transformaci zpochybňováním licencí pro obchodníky s elektřinou a bráněním plánům na plnou nezávislost národní přenosové sítě. Navíc podpořil nákladné uhelné projekty, když v roce 2024 rozhodl o prodloužení životnosti uhelných elektráren Camden, Grootvlei a Hendrina do roku 2030 za cenu přibližně 90 miliard randů (asi 5,5 miliardy USD). Tyto peníze by mohly být využity na nové projekty obnovitelných zdrojů s delší životností.

Druhou překážkou jsou vládní plány pro elektřinu, známé jako Integrované plány zdrojů. Tyto plány by měly určovat nejlevnější způsoby zajištění potřebné elektřiny pro zemi. Místo toho je však vláda využívá k prosazování preferovaných technologií, jako je jaderná energie a plyn, namísto levnějších obnovitelných zdrojů. Ačkoli země schválila zákon o zřízení velkoobchodního trhu s elektřinou, vláda paradoxně zasahuje do trhu prostřednictvím těchto plánů, aby omezila působení tržních sil.

Třetí překážkou je samotná elektrická síť. Ta byla před desítkami let vybudována pro přenos elektřiny z uhelných elektráren ve východní provincii Mpumalanga do hlavních měst a průmyslových center. Nejlepší zdroje větru a slunce se však nacházejí převážně na západě země. Síť se proto musí stát obousměrnou, schopnou přenášet elektřinu ze západu na východ. Národní přenosová společnost Jihoafrické republiky (dceřiná společnost Eskomu) plánuje v příštím desetiletí vybudovat 14 500 km nových přenosových vedení. Do té doby musí některé projekty obnovitelných zdrojů omezovat výrobu elektřiny, protože síť ji nedokáže přenést, a uhelné elektrárny tak nadále vyplňují mezeru. Dlouhodobé špatné plánování a finanční problémy Eskomu tuto překážku zhoršily. Dalším problémem je složitější správa národní sítě s tisíci poskytovateli obnovitelné energie ve srovnání se sítí založenou na několika uhelných elektrárnách. Pro udržení stability systému jsou nezbytné služby reagující na náhlé změny výkonu a schopné restartovat síť po výpadku. Jihoafrická republika stále pracuje na organizaci, financování a rozdělení odpovědnosti za tyto služby.

Čtvrtou překážkou jsou rozpadající se městské distribuční sítě, které představují vážné riziko pro celý elektrický systém. Místní samosprávy navíc dluží Eskomu přes 100 miliard randů (asi 6 miliard USD), a tento dluh rychle roste. Rostoucí neplacení zhoršuje problém a ztěžuje financování a údržbu elektrických služeb. S omezenými veřejnými financemi je vládní podpora omezená. Eskom obdržel záchranné balíčky ve výši 464 miliard randů (28 miliard USD), ale část z nich šla na pokrytí ztrát spojených s neplacením, kriminalitou a korupcí.

Pátou překážkou je plýtvání obnovitelnou energií ze střešních solárních systémů. Během posledních pěti let se výroba solární energie prudce zvýšila na přibližně 8–10 % celkové produkce, což zásobuje asi 3 až 4 miliony domácností. Přebytečná elektřina se však nevyužívá ani neprodává zpět do sítě, protože obce a Eskom to ztěžují a prodražují. Když se lidé odpojují od sítě, snižuje to příjmy Eskomu a zvyšuje náklady pro ty, kteří zůstávají připojeni. Postupem času slabší síť také ztěžuje velkým projektům obnovitelných zdrojů dodávat energii tam, kde je potřeba.

Pro řešení této energetické situace zřídila prezidentská kancelář Národní výbor pro energetickou krizi. Jedná se o společné úsilí příslušných národních vládních ministerstev, Eskomu a zástupců soukromého sektoru. Ačkoli bylo dosaženo pokroku, výbor stále čelí mnoha problémům. Neexistuje žádné kouzelné řešení pro všechny tyto výzvy. Nicméně, pozornost je třeba zaměřit na zřízení plně nezávislé Národní přenosové společnosti. To by umožnilo soukromému kapitálu investovat do odstraňování překážek v síti a omezilo by to část tržní síly Eskomu.