Klíč k záchraně luskounů: Téměř 200 let starý exemplář odhalil nový druh a pomůže v boji proti pytláctví

Luskouni, savci s tělem pokrytým překrývajícími se šupinami, připomínajícími šišku, jsou nejvíce pašovanými savci na světě a hrozí jim vyhynutí. Jejich šupiny, které je chrání v přírodě, jsou bohužel také důvodem jejich vysoké hodnoty pro pytláky.

Luskouni, savci s tělem pokrytým překrývajícími se šupinami, připomínajícími šišku, jsou nejvíce pašovanými savci na světě a hrozí jim vyhynutí. Jejich šupiny, které je chrání v přírodě, jsou bohužel také důvodem jejich vysoké hodnoty pro pytláky. Nový vědecký objev však přináší naději v boji za jejich záchranu.

Vědci nedávno potvrdili existenci dříve nerozpoznaného druhu asijského luskouna, pojmenovaného *Manis aurita*, který obývá podhůří Himálaje v Nepálu a severní Indii. Toto zjištění rozšiřuje naše chápání rozšíření luskounů a jejich vzájemných rozdílů, což je klíčové pro efektivní ochranu. „Nemůžeme chránit to, co neznáme, a nyní, když jsme potvrdili existenci tohoto druhu luskouna, můžeme tyto informace využít k ochraně těchto ohrožených zvířat,“ uvedl Anderson Feijó, spoluautor studie a mammolog z Field Museum v Chicagu.

Studie, publikovaná v časopise Communications Biology, navazuje na loňský výzkum, který naznačil, že čínští luskouni (*Manis pentadactyla*) nejsou jednotným druhem. Jeden z nich, žijící v himálajském podhůří, byl tehdy pojmenován *Manis indoburmanica*. Feijóův tým, který se již deset let věnuje analýze rodokmenu luskounů, objevil popis druhu *Manis aurita* z roku 1836, který byl v průběhu desetiletí degradován na poddruh čínského luskouna. Vznikla tak otázka, jaký je vztah mezi *indoburmanica* a *aurita*.

Rozhodující důkaz přinesly archivní sbírky. Tým získal DNA z téměř 190 let starého exempláře luskouna z Natural History Museum v Londýně, který byl popsán v roce 1836. Analýza potvrdila, že moderní exempláře z Himálaje se shodují s *aurita*. To znamená, že druh, který byl v roce 2025 popsán jako *M. indoburmanica*, by se měl správně jmenovat *M. aurita*. Rozdíly mezi himálajským luskounem (*M. aurita*) a čínským luskounem jsou sice jemné, ale významné: himálajský luskoun má větší tělo, delší ocas a výrazně menší uši, na které odkazuje i jeho druhové jméno *aurita*.