Mladí dospělí v Quebecu byli prvními indikátory pandemických vln, pomohli by s včasnou detekcí

Nová studie z kanadského Quebecu odhalila, že v prvních dvou letech pandemie COVID-19, během sedmi vln nákaz, se virus SARS-CoV-2 šířil nejprve mezi mladými dospělými, než zasáhl zbytek populace.

Nová studie z kanadského Quebecu odhalila, že v prvních dvou letech pandemie COVID-19, během sedmi vln nákaz, se virus SARS-CoV-2 šířil nejprve mezi mladými dospělými, než zasáhl zbytek populace. Tento poznatek naznačuje, že mladí dospělí představují klíčovou demografickou skupinu, jejíž sledování by mohlo úředníkům veřejného zdraví pomoci dříve detekovat nové a nastupující vlny nejen COVID-19, ale i dalších virů.

Epidemioložka Kate Zinszer z Université de Montréal zdůrazňuje, že monitorování trendů v této věkové skupině by mohlo umožnit rychlejší reakci a omezení dalšího šíření infekce. Během pandemie se případy COVID-19 často objevovaly v konkrétních shlucích, ale bylo obtížné identifikovat, jak tyto shluky vznikaly a co měli postižení společného. Vědci analyzovali data z Quebecu od února 2020 do srpna 2022, zahrnující více než milion pozitivních případů.

Výsledky ukázaly, že mladí dospělí ve věku 18 až 29 let měli trvale vyšší riziko, že budou mezi prvními případy ve velkých komunitních shlucích. To je pravděpodobně způsobeno jejich rozsáhlejšími sociálními sítěmi, častějšími sociálními interakcemi a zapojením do pracovních, vzdělávacích a komunitních aktivit, které zvyšují příležitosti k expozici. Kromě mladých dospělých byli v některých vlnách také ohroženi zdravotničtí pracovníci.

Studie rovněž zjistila, že senioři (70 let a starší) měli nižší riziko být mezi prvními případy v některých vlnách, což může souviset s jejich opatrnějším chováním a zvýšenými ochrannými opatřeními. Děti a dospívající ve věku 5 až 17 let byli rizikovější pouze ve druhé vlně, která se shodovala se začátkem školního roku 2020, jinak se nezdáli být hlavními hnacími silami šíření.

Celkově by kontrola šíření COVID-19 mohla být efektivnější díky strategiím veřejného zdraví speciálně navrženým k monitorování a prevenci infekcí u mladých dospělých. Takové strategie by mohly zahrnovat komunikační kampaně o rizicích šité na míru této skupině, stejně jako nasazení aktivního testování na pracovištích a v sociálních zařízeních. Identifikace sociálních skupin, které jsou s větší pravděpodobností mezi prvními případy v nově vznikajících shlucích, má potenciál posílit dohled a prevenci nejen pro COVID-19, ale i pro další přenosné nemoci.