Tukové buňky pálí energii na teplo: Nová cesta k hubnutí, která může doplnit léky jako Ozempic

Nová generace léků, jako jsou Ozempic, Wegovy a Mounjaro, zásadně proměnila léčbu obezity. Tyto přípravky primárně snižují chuť k jídlu, pomáhají lidem jíst méně a rychleji se cítit sytí.

Nová generace léků, jako jsou Ozempic, Wegovy a Mounjaro, zásadně proměnila léčbu obezity. Tyto přípravky primárně snižují chuť k jídlu, pomáhají lidem jíst méně a rychleji se cítit sytí. Jejich úspěch potvrdil klíčové zjištění: tělesná hmotnost je biologicky regulována a zacílení na správné biologické mechanismy může vést k významnému úbytku hmotnosti, který mění životy.

Chuť k jídlu je však jen jedna strana mince. Hmotnost odráží rovnováhu mezi kaloriemi přijatými stravou a energií vydanou pohybem, cvičením a udržováním základních buněčných funkcí. Zatímco současné terapie se zaměřují na kontrolu příjmu energie, vědci stále více obracejí pozornost k druhé straně rovnice: tkáním, které energii spalují.

V centru této diskuse stojí orgán, který většina lidí chápe nesprávně – tuk. Po desetiletí byl tuk, známý také jako tuková tkáň, považován za pasivní úložiště: biologickou spíž pro přebytečné kalorie. Vědci nyní vědí, že tento pohled je neúplný. Bílá tuková tkáň, nejhojnější typ tuku u dospělých, sice ukládá energii ve formě triglyceridů, ale má i několik dalších funkcí. Funguje jako silný endokrinní orgán, uvolňuje hormony jako leptin, které snižují chuť k jídlu, a také adiponektin, který reguluje hladinu inzulínu a cukru v krvi. Dále tlumí orgány, izoluje proti tepelným ztrátám a působí jako metabolický pufr, bezpečně ukládající přebytečné lipidy, které by se jinak hromadily v játrech nebo svalech.

Když se bílé tukové buňky zdravě a flexibilně rozšiřují, chrání tělo. Pokud se však zanítí nebo začnou špatně fungovat, přispívají k inzulínové rezistenci, ztučnění jater a kardiovaskulárnímu riziku. Obezita vzniká jak zvětšením, tak zvýšením počtu bílých tukových buněk. Tuk tedy není ze své podstaty škodlivý. Jeho vliv na zdraví závisí na velikosti tukových buněk; pokud se příliš zvětší, nejsou schopny optimálně fungovat. Zvýšení počtu nových tukových buněk může někdy zlepšit metabolické funkce.

Kromě bílého tuku existují i další typy, které se chovají odlišně. Hnědý tuk je na rozdíl od bílého specializován na spalování energie. Buňky hnědého tuku jsou plné mitochondrií – drobných elektráren uvnitř buněk – a obsahují protein UCP1, který jim umožňuje přeměňovat chemickou energii přímo na teplo. Namísto ukládání kalorií je hnědý tuk rozptyluje. U kojenců hnědý tuk pomáhá udržovat tělesnou teplotu. Po léta vědci věřili, že u dospělých z velké části mizí. Nicméně zobrazovací studie z konce 20. století odhalily, že mnoho dospělých si udržuje metabolicky aktivní hnědý tuk, zejména v oblasti krku a horní části hrudníku.

Vystavení chladným teplotám přirozeně spouští mozek, aby stimuloval buňky hnědého tuku a generoval teplo. Jak se při tomto procesu zvyšuje spotřeba energie, roste i spalování kalorií. Pokud tedy aktivace hnědého tuku zvyšuje výdej energie, mohla by být využita k léčbě obezity?