3000% bonusy a rostoucí propast: Jak Jižní Korea hledá spravedlivé rozdělení bohatství z AI čipů

Jihokorejský čipový průmysl zažívá nebývalý rozmach díky rostoucí poptávce po čipech pro umělou inteligenci. Společnosti Samsung Electronics a SK Hynix, které dominují globálnímu trhu s vysokorychlostními paměťmi (HBM) nezbytnými pro AI systémy, hlásí obrovské zisky.

Jihokorejský čipový průmysl zažívá nebývalý rozmach díky rostoucí poptávce po čipech pro umělou inteligenci. Společnosti Samsung Electronics a SK Hynix, které dominují globálnímu trhu s vysokorychlostními paměťmi (HBM) nezbytnými pro AI systémy, hlásí obrovské zisky. Analytici předpokládají, že jejich kombinované provozní zisky by se letos mohly zvýšit téměř sedmkrát, což posouvá hlavní jihokorejský akciový index Kospi na rekordní maxima.

Tento boom přináší enormní bohatství, které se však soustřeďuje u malé části populace. Zaměstnanci v technologických firmách dostávají šestimístné bonusy; například pracovník v Samsungu s ročním platem 80 milionů wonů (přibližně 1,3 milionu Kč) může letos obdržet bonusy blížící se 600 milionům wonů (asi 9,9 milionu Kč), většinou ve formě akcií. To je zhruba sedmnáctinásobek průměrného ročního platu v malé jihokorejské firmě. SK Hynix letos vyplatil zaměstnancům bonus ve výši téměř 3000 % měsíčního platu a na příští rok se očekávají ještě vyšší částky. Znaky tohoto bohatství jsou patrné po celé zemi, například v satelitních městech kolem čipových továren, kde výrazně rostou prodeje luxusního zboží a registrace dovezených automobilů. Ceny bytů v blízkosti autobusových linek směřujících k polovodičovým společnostem stoupají čtyřikrát rychleji než průměr v Soulu.

Bohatství z AI boomu se však netýká jen zaměstnanců. Brian Lee, důchodce ze Soulu, investoval před lety do akcií SK Hynix a Samsungu a nyní hlásí návratnost 1264 % u SK Hynix. Tato exploze bohatství však vyvolává otázky ohledně spravedlivého rozdělení zisků a prohlubuje debatu o majetkové nerovnosti. Profesor Kim Yong-jin ze Sogang University v Soulu poukazuje na to, že polovodičový průmysl po desetiletí těžil z rozsáhlé vládní podpory a investic do výzkumu, a proto by měl zohledňovat celou společnost.

V květnu se do diskuse zapojil i hlavní politický poradce prezidenta s návrhem na „občanskou dividendu“, argumentujíc, že bohatství stojí na základech budovaných všemi Korejci po půl století. Ačkoli někteří kritici to vnímali jako plán na přímé rozdělování peněz nebo zabavení firemních zisků, později byl návrh upřesněn jako způsob, jak směřovat přebytečné daňové příjmy zpět k veřejnosti prostřednictvím strukturovaných investic. Otázka sdílených zisků není pouze politická; největší odborová organizace Samsungu v květnu téměř zastavila výrobu s požadavkem na garantovaný podíl na ziscích, než bylo dosaženo dohody na poslední chvíli. Tato dohoda však vyvolala nespokojenost mezi zaměstnanci divizí telefonů a spotřebičů, kteří měli obdržet jen zlomek toho, co pracovníci v čipové výrobě.

Jižní Korea dlouhodobě řeší otázku nerovnosti, s jednou z nejvyšších měr chudoby seniorů ve vyspělém světě a rostoucími náklady na bydlení a život, které zvyšují tlak na mnoho domácností. Navzdory ekonomickému boomu se většina Korejců domnívá, že se jejich životní úroveň zhoršila. Zaměstnanost ve výrobě klesá téměř dva roky a téměř milion malých podniků bylo uzavřeno, přičemž mnoho majitelů zůstalo s obrovskými dluhy. Příjmová propast mezi nejbohatšími a nejchudšími domácnostmi dosáhla šestiletého maxima. Pokud se z indexu Kospi vyjmou dva hlavní výrobci čipů, kteří tvoří více než 50 % indexu, zbytek ekonomiky se sotva pohybuje. Kim Yong-jin zdůrazňuje, že zisky by měly být rozděleny mezi investory, pracovníky a společnost, která to umožnila, a to způsobem, který dlouhodobě posílí zemi, avšak Jižní Korea zatím nemá pro takový rámec vybudovanou strukturu.