Chytré spodní prádlo odhalilo, jak často si lidé uleví: Je to dvakrát více, než se věřilo

Vědci z University of Maryland vyvinuli „chytré spodní prádlo“, nositelné zařízení, které sleduje plynatost. Tento inovativní nástroj detekuje vodík produkovaný střevními mikroby a odhaluje, že lidé si uleví dvakrát častěji, než se dříve předpokládalo.

Vědci z University of Maryland vyvinuli „chytré spodní prádlo“, nositelné zařízení, které sleduje plynatost. Tento inovativní nástroj detekuje vodík produkovaný střevními mikroby a odhaluje, že lidé si uleví dvakrát častěji, než se dříve předpokládalo. První testy naznačují, že průměrný člověk vypustí plyny přibližně 32krát denně, což je výrazně více než dřívější odhady. Nová technologie tak poskytuje vědcům nový způsob, jak sledovat aktivitu střevních mikrobů v každodenním životě. Cílem je nyní vytvořit celonárodní studii nazvanou Human Flatus Atlas, která zmapuje normální vzorce produkce plynů. Objektivní měření tak zvyšuje vědeckou přesnost v oblasti, která se dosud obtížně studovala.

Dlouhá léta měli lékaři omezené možnosti, jak objektivně vyhodnotit pacienty s problémy s nadměrnou plynatostí. Gastroenterolog Michael Levitt, známý jako „král prdů“, již v roce 2000 poukázal na to, že je prakticky nemožné objektivně dokumentovat nadměrné plyny pomocí tehdy dostupných testů.

Výzkumná skupina vedená Brantleyem Hallem, odborným asistentem na katedře buněčné biologie a molekulární genetiky na UMD, vytvořila chytré spodní prádlo – kompaktní nositelné zařízení, které se diskrétně připne na běžné spodní prádlo. Obsahuje elektrochemické senzory, které nepřetržitě monitorují produkci střevních plynů po celý den i noc.

Ve studii publikované v časopise Biosensors and Bioelectronics: X, kterou vedl vědecký pracovník UMD Santiago Botasini, bylo zařízení použito k měření plynatosti u zdravých dospělých. Účastníci produkovali plyny v průměru 32krát denně, což je přibližně dvojnásobek oproti 14 událostem denně, které se často uváděly v dřívější lékařské literatuře. Výsledky se však mezi jednotlivci značně lišily, s celkovým počtem od pouhých čtyř až po 59 událostí denně.

Starší odhady byly pravděpodobně nižší, protože předchozí studie se opíraly o invazivní měřicí techniky prováděné v malých skupinách nebo o vlastní hlášení. Oba přístupy mohly přehlédnout události, spoléhaly na nedokonalou paměť a nemohly zaznamenávat produkci plynů během spánku. Navíc se lidé významně liší ve viscerální citlivosti, což znamená, že dva jedinci mohou produkovat podobné množství plynů, ale vnímat je velmi odlišně.