Nový průlom v ukládání dat: Vědci poprvé zapsali informace do antiferomagnetů jen laserem, slibují úsporu energie

Německo-japonský výzkumný tým, do kterého se zapojila i Univerzita v Augsburgu, dosáhl významného průlomu v oblasti antiferomagnetů.

Německo-japonský výzkumný tým, do kterého se zapojila i Univerzita v Augsburgu, dosáhl významného průlomu v oblasti antiferomagnetů. Vědcům se poprvé podařilo zapsat magnetické informace do těchto materiálů pouze pomocí ultrakrátkých laserových pulzů, a to bez nutnosti použití elektrických proudů nebo magnetických polí.

Antiferomagnetické materiály jsou považovány za velmi slibné pro novou generaci datových úložišť, neboť reagují mimořádně rychle a jsou odolné vůči vnějším rušením. Jejich širší uplatnění však bylo dosud omezeno kvůli obtížné a přesné kontrole jejich magnetických stavů. Tým pod vedením experimentálního fyzika prof. Dr. Istvána Kézsmárkiho vyvinul novou metodu, která pro kontrolu využívá směr šíření světla (pulzu), nikoli jeho polarizaci. Díky cílenému ozáření je možné přepínat mezi různými magnetickými stavy a zapisovat informace, které lze následně čistě opticky i číst. Výsledky byly publikovány v prestižním časopise Nature Materials.

Tato inovativní metoda pracuje v telekomunikačním vlnovém rozsahu, což zajišťuje její kompatibilitu se stávajícími optickými sítěmi. V budoucnu by mohla umožnit přímé propojení optické komunikace s magnetickým ukládáním dat, což by vedlo k výrazně vyšším rychlostem a podstatně nižší spotřebě energie.

Vědci rovněž prokázali, že do materiálu lze selektivně zapisovat složité magnetické vzory, které zůstávají stabilně uloženy. Opakovaným přepínáním materiálu pomocí laserového světla se informace uchovávají trvale (jsou energeticky nezávislé), což je klíčový požadavek pro praktické úložné technologie. Dlouhodobě tento přístup otevírá nové možnosti pro vývoj vysoce výkonných informačních technologií. Data by se v budoucnu mohla zapisovat přímo světlem a ukládat do magnetických materiálů bez potřeby elektrických signálů. To slibuje nejen výrazně vyšší rychlosti, ale také znatelné snížení spotřeby energie například v datových centrech nebo komunikačních systémech, což by mohlo vést k vývoji nových magneto-optických úložišť a inovativních, energeticky účinných informačních systémů.