Po 49. roce věku klesá šance na těhotenství: Stárnutí dělohy hraje klíčovou roli i s darovanými vajíčky
ZdravíNový rozsáhlý výzkum naznačuje, že změny související s věkem v děloze mohou přispívat k horším výsledkům těhotenství. Ženy ve věku 49 let a starší mají nižší míru živě narozených dětí a vyšší riziko potratu, a to i přes léčbu darovanými vajíčky. Zjištění, představená na 42.
Nový rozsáhlý výzkum naznačuje, že změny související s věkem v děloze mohou přispívat k horším výsledkům těhotenství. Ženy ve věku 49 let a starší mají nižší míru živě narozených dětí a vyšší riziko potratu, a to i přes léčbu darovanými vajíčky. Zjištění, představená na 42. výročním zasedání Evropské společnosti pro lidskou reprodukci a embryologii (ESHRE), zpochybňují předpoklad, že darovaná vajíčka mohou plně „resetovat“ reprodukční hodiny tím, že eliminují účinky reprodukčního stárnutí.
V posledních desetiletích se průměrný věk matek při porodu neustále zvyšuje v důsledku sociálních, ekonomických a technologických změn. Zatímco věkem podmíněný pokles plodnosti byl tradičně připisován především klesající kvalitě vajíček, rostoucí důkazy naznačují, že stárnutí dělohy a endometria může mít také nezávislé účinky. Klinické důkazy kvantifikující přínos stárnutí dělohy k reprodukčním výsledkům však byly dosud omezené.
Výzkumníci z IVIRMA Global Research Alliance v IVI Roma v Itálii analyzovali 2 760 transferů jednoho blastocystu provedených u 1 774 žen podstupujících léčbu darovanými vajíčky v období od března 2021 do prosince 2024. To jim umožnilo zkoumat děložní faktory a zároveň do značné míry kontrolovat účinky stárnutí vajíček. Výsledky těhotenství byly porovnávány napříč čtyřmi věkovými skupinami příjemkyň (35–40, 41–45, 46–49 a ≥49 let), přičemž byly hodnoceny míry živě narozených dětí, míry potratů a charakteristiky endometria s úpravou na faktory související s embryem, matkou a otcem.
Analýza identifikovala 49 let jako klinicky významnou hranici, po které se reprodukční výsledky zhoršily i přes použití darovaných vajíček. Míra klinického těhotenství klesla z 54,0 % u žen ve věku 35–40 let na 42,6 % u těch ve věku ≥49 let, zatímco míra živě narozených dětí se snížila ze 46,2 % na 31,7 %. Míra potratů se zvýšila z 24,2 % na 37,6 %. Ve srovnání se ženami ve věku 35–40 let měly ženy ve věku 49 let a starší výrazně nižší pravděpodobnost dosažení živého porodu a více než dvojnásobnou pravděpodobnost potratu. Kumulativní míra živě narozených dětí se také podstatně snížila s věkem, z 80,0 % u žen ve věku 35–40 let na 62,5 % u žen ve věku ≥49 let, které podstoupily transfer všech dostupných embryí. Studie také zjistila věkem podmíněné změny ve výstelce dělohy, známé jako endometrium. Zatímco tloušťka děložní výstelky zůstala podobná napříč věkovými skupinami, podíl žen s trilaminárním endometriálním vzorem – rysem obecně spojeným s dělohou, která je vnímavá k implantaci embrya – se s věkem výrazně snížil, z 94,7 % u žen ve věku 35–40 let na 81,0 % u žen ve věku ≥49 let.