Personalizovaná výživa na dosah: Studie s 10 068 lidmi mapuje, jak jídlo ovlivňuje konkrétní střevní bakterie

6. července 2026Zdraví

Nový výzkum přináší zásadní poznatky pro budoucí personalizovanou výživu. Vědci z projektu Human Phenotype Project identifikovali specifické vazby mezi jednotlivými potravinami a konkrétními druhy střevních bakterií. Tyto objevy, ověřené na rozsáhlém vzorku 10 068 lidí, by mohly vést k cílenějším dietním doporučením.

Přestože je strava klíčovým faktorem ovlivňujícím složení a funkci lidského střevního mikrobiomu, dosud chyběly detailní informace o tom, jak konkrétní potraviny působí na jednotlivé druhy bakterií. Studie analyzovala dietní záznamy a metagenomická data od převážně zdravých dospělých z Izraele. Pro externí ověření byla použita data z dalších dvou nezávislých kohort z Austrálie a Izraele.

Výsledky ukázaly, že strava dokázala předpovědět 92 % testovaných druhů střevních bakterií (669 ze 724) a 98 % mikrobiálních drah (313 ze 320), a to i po zohlednění věku, pohlaví, indexu tělesné hmotnosti a dalších onemocnění. Nejvýraznějším pozitivním prediktorem mikrobiální diverzity (alfa diverzity) byl příjem minimálně zpracovaných, na živiny bohatých potravin. Naopak ultra-zpracované potraviny byly nejsilnějším negativním prediktorem. Způsob zpracování potravin se ukázal být silnějším faktorem ovlivňujícím mikrobiální diverzitu než to, zda byla strava primárně živočišná nebo rostlinná.

Byly zjištěny konkrétní vazby mezi potravinami a mikroby. Například káva pozitivně korelovala s bakterií *Lawsonibacter asaccharolyticus*, která produkuje butyrát. Jogurt byl spojen se *Streptococcus thermophilus* a mléčné výrobky a chléb s *Bifidobacterium longum* a *B. adolescentis*. Abundance specifických druhů z rodin *Lachnospiraceae* a *Clostridium* byla silně předpovězena konzumací ořechů a banánů. Dlouhodobé analýzy navíc ukázaly, že některé z těchto vazeb přetrvávaly i po čtyřech letech.

Vědci také vytvořili experimentální rámec pro simulaci personalizovaných dietních intervencí, které by mohly vést k předpokládaným změnám v mikrobiomu. Například bakterie *Akkermansia muciniphila* a *Faecalibacterium prausnitzii* patřily mezi ty, u nichž se nejčastěji předpokládala změna v reakci na dietní úpravy (např. snížení konzumace bílého chleba a zvýšení příjmu ořechů). Tyto bakterie jsou nezávisle spojeny s kardiometabolickými markery.

Tyto objevy naznačují velký potenciál personalizovaných výživových strategií založených na individuálním střevním mikrobiomu. Pokud by klinici znali, které taxony jsou u pacienta narušené a které potraviny či dietní vzorce je ovlivňují, mohli by poskytovat cílené dietní rady namísto obecných doporučení. Pro přechod od pozorování k praktickým doporučením je však zapotřebí randomizovaných studií, které budou měřit změny ve střevním mikrobiomu v reakci na diety zaměřené na konkrétní mikroby.