Psychologové potvrdili Dunning-Krugerův efekt: Kdo ví nejméně o politice, je nejsebevědomější

Nová studie publikovaná v časopise Journal of Experimental Psychology: Applied přináší zajímavé poznatky o vztahu mezi politickými znalostmi a sebevědomím.

Nová studie publikovaná v časopise Journal of Experimental Psychology: Applied přináší zajímavé poznatky o vztahu mezi politickými znalostmi a sebevědomím. Výzkum naznačuje, že lidé, kteří se nejhlasitěji vyjadřují k politickým tématům, o nich ve skutečnosti vědí nejméně.

Psychologové provedli průzkum mezi 216 dospělými Američany. Účastníci vyplnili test s 60 otázkami, které byly rovnoměrně rozděleny mezi levicové a pravicové zaměření, a obsahovaly také 20 obecných otázek. Před a po zodpovězení otázek s výběrem z více možností byli požádáni, aby ohodnotili své sebevědomí ohledně svých politických znalostí. Součástí bylo i dotazování na jejich politické preference.

Ačkoli většina účastníků projevovala obecnou přehnanou sebedůvěru ve své politické znalosti, dvě skupiny se ukázaly jako ty s nejhoršími výsledky: lidé s celkově menšími politickými znalostmi a ti s pravicovými názory. Vědci zdůraznili, že jde o klasický Dunning-Krugerův efekt, kognitivní zkreslení, kdy ti, kdo o nějakém tématu vědí nejméně, mají tendenci přeceňovat své porozumění.

Je důležité podotknout, že „politickými znalostmi“ vědci rozuměli ověřitelná politická fakta, jako je například jméno předsedy Sněmovny reprezentantů nebo počet hlasů potřebných k přijetí zákona. Nebyly tedy předkládány vysoce emotivní nebo zaujaté informace. Z tohoto důvodu se výsledky nemusí replikovat v silněji zpolitizovaných kontextech.

Tato studie, která je první svého druhu od skupiny kognitivních psychologů v oblasti metakognice, navazuje na řadu předchozích prací v politologii s podobnými závěry. Zdá se, že potvrzuje to, co mnozí tušili: Dunning-Krugerův efekt je skutečný a hlasy těch, kteří jsou jím ovlivněni, mají stejnou váhu jako ty ostatní.