Nové řešení pro vlny veder: Vědecká data se stávají klíčovým důkazem v klimatickém právu

Lidmi způsobená změna klimatu výrazně přispívá k častějším a intenzivnějším vlnám veder v Evropě. Vědecký výzkum, známý jako atribuční výzkum, jasně ukazuje, že emise fosilních paliv způsobily, že evropské vlny veder jsou měřitelně častější a intenzivnější.

Lidmi způsobená změna klimatu výrazně přispívá k častějším a intenzivnějším vlnám veder v Evropě. Vědecký výzkum, známý jako atribuční výzkum, jasně ukazuje, že emise fosilních paliv způsobily, že evropské vlny veder jsou měřitelně častější a intenzivnější. Města jako Kodaň přitom nejsou navržena tak, aby se s tak vysokými teplotami dokázala vypořádat.

Podle odborníků na environmentální a klimatické právo se klimatická věda a klimatické právo stále vyvíjejí odděleně. Klimatické modelování, které simuluje zemské klima pro pochopení jeho změn, je často odpojeno od klimatických zákonů, jež formují vládní rozhodnutí. Toto odpojení se stává problémem, oslabuje právní argumenty pro rychlejší klimatická opatření a v konečném důsledku zvyšuje lidské náklady spojené se změnou klimatu.

Zatímco klimatické modelování dokáže určit, jak pravděpodobný se stal den s 37 °C v Dánsku v otepleném klimatu, právní systémy historicky postrádaly takovou přesnost. Pokud však věda dokáže ukázat na konkrétní vlnu veder a říci, že byla pravděpodobnější kvůli lidským emisím, přestává to být akademické cvičení a stává se z toho důkaz. Pokud právní systémy začnou každý zaznamenaný meteorologický extrém (jakmile je přisouzen změně klimatu) považovat za důkaz, který lze použít k prosazení cílů, pak bychom mohli v budoucnu zaznamenat méně extrémních a nebezpečných vln veder.

Potřebné právní nástroje již existují. Například klimatické právo EU stanovuje závazné trajektorie, které členským státům nařizují snížit emise o nejméně 55 % do roku 2030 a o 90 % do roku 2040. Dánský klimatický zákon se zavazuje ke snížení emisí o 70 % v celém Dánsku do roku 2030. V roce 2019 jsme viděli, co je možné, když věda a právo spolupracují: nizozemské soudy nařídily vládě, aby učinila více pro splnění státních emisních cílů, částečně se opírajíce o vědecké důkazy. To bylo předchůdcem rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z roku 2024, které stanovilo, že nedostatečná opatření ke zmírnění změny klimatu mohou porušovat základní práva – což je právní novinka.

Chybí tedy mechanismus, který by v reálném čase propojoval klimatickou vědu s právním vymáháním. Propojení modelářů a zákonodárců od samého začátku by se mohlo stát pravidlem, nikoli výjimkou. Je zapotřebí stálý přísun robustních, standardizovaných modelovaných důkazů, na které se soudy, regulátoři a zákonodárci mohou spolehnout. Nový dánský rekord je přesně takovým datovým bodem, severským příspěvkem k narůstajícímu evropskému případu. Praktickými kroky jsou začlenění klimatického modelování přímo do legislativy, považování uhlíkových rozpočtů (stropů pro emise uhlíku stanovených vládami) za právní limity spíše než politické preference a poskytnutí místa vědeckým institucím u legislativního stolu, nikoli jen tiskové zprávy po události.