Dvě střevní bakterie mohou být příčinou chronické zácpy: objev otevírá cestu k personalizované léčbě

Zácpa je běžný problém, který postihuje až 10 % světové populace, převážně ženy a starší dospělé. Ačkoli mnozí zažívají občasné potíže například při cestování nebo změně stravy, příčina chronické zácpy zůstávala často záhadou.

Zácpa je běžný problém, který postihuje až 10 % světové populace, převážně ženy a starší dospělé. Ačkoli mnozí zažívají občasné potíže například při cestování nebo změně stravy, příčina chronické zácpy zůstávala často záhadou. Nová studie japonských vědců z Nagoyjské univerzity nyní identifikovala dva potenciální viníky: běžné střevní bakterie *Akkermansia muciniphila* a *Bacteroides thetaiotaomicron*.

Tyto dva mikroorganismy spolupracují na vysušování střevní výstelky. Rozkládají mucin, kluzkou vrstvu v tlustém střevě, která udržuje stolici v pohybu. S menším množstvím mucinu se střevo stává sušším, stolice tvrdne a je obtížnější ji vyloučit. Tento nově objevený mechanismus vysvětluje, proč standardní léčba zácpy často poskytuje pouze dočasnou úlevu, jelikož neřeší základní příčinu problému.

Objev otevírá dveře k využití těchto bakteriálních druhů jako biomarkerů pro identifikaci typu zácpy, kterou člověk trpí, a k její personalizované léčbě. Zároveň vrhá světlo na to, jak zmírnit příznaky spojené s některými neurologickými stavy, jako je Parkinsonova choroba, autismus nebo dokonce Alzheimerova choroba. U pacientů s Parkinsonovou chorobou, kteří často trpí střevními problémy i desítky let před rozvojem motorických potíží, bylo zjištěno, že mají vyšší hladiny těchto bakterií požírajících hlen.

Japonští vědci potvrdili potřebu obou bakterií pro degradaci mucinu v experimentu s myšmi. *Bacteroides thetaiotaomicron* nejprve odstraní ochranné sulfátové skupiny z mucinu, a poté *Akkermansia muciniphila* rozloží a spotřebuje exponovaný mucin. Když vědci geneticky modifikovali *Bacteroides thetaiotaomicron* tak, aby nebyla schopna degradovat mucin, a transplantovali ji spolu s *Akkermansia* do hlodavců, slizká vrstva střeva zvířat zůstala neporušená a nevykazovala žádné známky zácpy.

Ačkoli není známo, kolik lidí může mít tyto střevní bakteriální druhy, výsledky studie představují významný krok k nalezení nových a účinných léčebných postupů pro chronickou zácpu, zejména pro ty, kteří nenacházejí úlevu u tradičních univerzálních přístupů.