Vědci přehodnotili blízkou exoplanetu: Je dvakrát větší než Země a může hostit život

Nedávno objevená exoplaneta GJ 3378b, vzdálená pouhých 25 světelných let, se Zemi podobá mnohem více, než se původně předpokládalo.

Nedávno objevená exoplaneta GJ 3378b, vzdálená pouhých 25 světelných let, se Zemi podobá mnohem více, než se původně předpokládalo. Tato vzdálená planeta obíhá v obyvatelné zóně kolem červeného trpaslíka, hvězdy výrazně menší a chladnější než naše Slunce, kde panují teploty vhodné pro existenci kapalné vody na povrchu.

Zpočátku však vyhlídky na potenciální podporu života na této planetě nebyly příliš optimistické. Astronomové se domnívali, že jde o kamenný svět s hmotností nejméně pětkrát větší než Země, tedy takzvanou „super-Zemi“. Takto těžká planeta by s sebou nesla drtivou povrchovou gravitaci a hustou atmosféru, která by udusila jakoukoli šanci na život. Nová studie publikovaná v The Astrophysical Journal, kterou provedli vědci z University of California, Irvine, však tento pohled změnila. Při podrobnějším zkoumání zjistili, že planeta má mnohem přijatelnější hmotnost, zhruba dvojnásobek Země. Spolu s její blízkostí k naší sluneční soustavě se tak stává jedním z nejlákavějších blízkých kandidátů na potenciální podporu života.

„Je to vzrušující objev,“ uvedl Paul Robertson, docent astronomie z UC Irvine a hlavní autor studie. „Je to jeden z našich nejbližších kosmických sousedů. 25 světelných let zní jako velká vzdálenost, ale Mléčná dráha má průměr asi 100 000 světelných let, takže v tomto ohledu je to náš soused hned vedle.“ Předtím, než budeme vědět, jak pohostinná je GJ 3378b pro život, je zapotřebí dalšího výzkumu. Největší otazník visí nad její atmosférou. Má ji vůbec, a je dostatečně robustní, aby chránila před zářením své hvězdy? A jaký tlak vyvíjí?

Je to křehká rovnováha. „Kdybychom Zemi zmenšili na velikost jablka,“ vysvětlil Robertson, „její atmosféra by byla asi tak silná jako slupka jablka.“ To je podle něj přesně to správné množství pro podporu kapalné vody a dýchatelného vzduchu, a zároveň pro ochranu před kosmickým zářením. V astronomii navíc probíhá intenzivní debata o tom, zda jsou systémy červených trpaslíků vůbec obyvatelné. Tyto hvězdy jsou považovány za vysoce nestálé a pravidelně uvolňují silné sluneční erupce. Protože jejich obyvatelné zóny jsou menší, potenciální oblasti podporující život se nacházejí mnohem blíže k těmto výbuchům, které by mohly planety zbavit atmosféry a sterilizovat jakýkoli vznikající život. Být tak blízko hvězdě také znamená, že takové planety jsou pravděpodobně slapově vázané, což znamená, že gravitace hvězdy jim brání v rotaci, takže jedna strana je neustále obrácena ke hvězdě.