Studie odhaluje: Koncept 'bezpečné třetí země' v EU se stal prázdnou skořápkou, což má dopad na lidská práva
ZprávyNedávný výzkum doktorky Gaie Romeo z Free University of Brussels odhaluje skutečnou praxi za politikou Evropské unie týkající se „bezpečné třetí země“.
Nedávný výzkum doktorky Gaie Romeo z Free University of Brussels odhaluje skutečnou praxi za politikou Evropské unie týkající se „bezpečné třetí země“. Studie se zaměřila na Řecko, kde byl tento koncept ve velkém měřítku aplikován k zamítání žádostí o azyl a vracení žadatelů v rámci návratové politiky vyplývající z prohlášení EU-Turecko z roku 2016.
V červnu 2026 vstoupil v plnou platnost nový Pakt EU o migraci a azylu. Spolu s novým nařízením o navracení dláždí tato dalekosáhlá reforma azylové legislativy cestu k větší externalizaci azylové politiky v nadcházejících letech, což znamená přesun přijímání žadatelů o azyl mimo EU. Jedním z takových opatření je právě politika EU týkající se bezpečných třetích zemí. Tato politika omezuje přístup k mezinárodní ochraně na základě předpokladu, že existuje jiná (nečlenská) země, se kterou mají žadatelé o azyl spojení a která je považována za dostatečně „bezpečnou“, aby tam mohli požádat o ochranu. Podobně jako jiné formy externalizace byla i tato politika EU dlouhodobě kritizována, protože může vést k porušování lidských práv.
Na základě rozsáhlého terénního výzkumu v Aténách, na východních egejských ostrovech a v Bruselu doktorka Romeo rekonstruovala, proč se implementace této politiky v letech 2016 až 2024 měnila. Její výzkum ukazuje, že v praxi se koncept „bezpečné třetí země“ ukázal být prázdnou skořápkou, jejíž definice byla neustále přetvářena podle preferencí tvůrců politik a měnící se rovnováhy sil mezi zúčastněnými aktéry. V důsledku toho mohli být v různých časových obdobích žadatelé o azyl s velmi odlišnými profily, potřebami ochrany a vazbami na Turecko buď přijati, nebo zamítnuti a vráceni na základě tvrzení, že Turecko je pro ně bezpečnou třetí zemí.
„Svým výzkumem demonstruji, jak snadno lze kritéria lidských práv a procesní záruky v rámci politiky 'bezpečné třetí země' obejít s cílem odradit, zamítnout a vrátit žadatele o azyl,“ vysvětluje Romeo. Její práce jasně ukazuje, že politika prezentovaná jako způsob sdílení odpovědnosti za mezinárodní ochranu s Tureckem vedla v praxi k vysokým lidským, finančním a organizačním nákladům. Přispěla k nárůstu nelegálního pobytu a porušování lidských práv a dále posílila sociální nejistotu. Výzkum byl publikován v časopise Journal of Ethnic and Migration Studies.
Co to znamená pro Česko
Jelikož Česká republika je členským státem Evropské unie, dopadá na ni nový Pakt EU o migraci a azylu a s ním spojená politika „bezpečné třetí země“. Zjištění této studie jsou proto relevantní i pro česko-slovenský kontext, neboť poukazují na potenciální výzvy a dopady, které může mít implementace této politiky na lidská práva a sociální stabilitu v rámci celé Unie.