Překvapivé rozdíly v rizicích demence: Globální studie ukazuje, proč prevence musí být lokální

Rozsáhlá studie vedená Univerzitou Jižní Kalifornie (USC) odhalila, že nejčastější ovlivnitelné rizikové faktory demence, jako je nízké vzdělání, vysoký krevní tlak a kouření, se výrazně liší napříč 14 zeměmi a regiony světa.

Rozsáhlá studie vedená Univerzitou Jižní Kalifornie (USC) odhalila, že nejčastější ovlivnitelné rizikové faktory demence, jako je nízké vzdělání, vysoký krevní tlak a kouření, se výrazně liší napříč 14 zeměmi a regiony světa. To znamená, že univerzální přístup k prevenci demence nebude všude fungovat.

Většina dosavadních poznatků o prevenci demence pochází z výzkumů v bohatých zemích, jako jsou Spojené státy a západní Evropa. Tato nová studie si však kladla za cíl zjistit, zda stejné vzorce platí i v zemích s nízkými a středními příjmy. Zjištěné rozdíly byly markantní, ale objevily se i překvapivé podobnosti. Například nízké vzdělání postihovalo 85,6 % starších dospělých v Číně, zatímco v USA jen 12 %. Naopak vysoký BMI (míra nadváhy) se týkal 44,9 % Američanů oproti pouhým 13,3 % lidí v Indii. Zajímavým zjištěním bylo, že určité rizikové faktory se celosvětově shlukovaly do podobných vzorců, například kardiovaskulární rizika (vysoký cholesterol a hypertenze) nebo rizikové chování (kouření a pití). Konzistence těchto shluků byla pro vědce nejvíce neočekávanou částí zjištění.

Pro účely studie vědci z týmu Gateway to Global Aging Data zkombinovali harmonizovaná data z dlouhodobých studií stárnutí ve 14 lokalitách, včetně Spojených států, Anglie, Irska, Severního Irska, čtyř regionů Evropy, Koreje, Mexika, Číny, Malajsie, Brazílie a Indie. Data byla sbírána mezi lety 2009 a 2023. Analyzovali 12 modifikovatelných rizikových faktorů identifikovaných komisí Lancet pro demenci, jako je ztráta sluchu, deprese, fyzická neaktivita a sociální izolace. Porovnávali, jak běžný byl každý faktor, jak se lišil podle věku, pohlaví a úrovně vzdělání, a jak často se u jedné osoby objevovalo více rizikových faktorů současně.

Zjištění by měla pomoci tvůrcům rozhodnutí a zdravotnickým organizacím při navrhování strategií prevence demence, které budou přizpůsobeny konkrétním populacím. Například program zaměřený na léčbu diabetu by mohl být přepracován tak, aby současně řešil celý shluk souvisejících kardiometabolických rizik, jako je vysoký cholesterol a hypertenze. Pro běžného člověka je klíčové poselství, že riziko demence není pevně dané ani osudové. Rizikové faktory se objevují v průběhu života a každý může ovlivnit své vlastní riziko, přičemž je důležité si uvědomit i širší společenské faktory, které toto riziko formují. Budoucí práce by se mohla rozšířit o novější rizikové faktory, jako je špatný spánek, a zahrnout další země, jakmile budou k dispozici harmonizovaná data. Nový sběr dat již probíhá v zemích jako Keňa a Egypt.