Mozek má systém včasného varování: Na virový útok se připravuje dříve, než virus dorazí

Vědci z laboratoře Charlese M. Rice z Rockefellerovy univerzity odhalili fascinující mechanismus, kterým se mozek připravuje na virový útok dlouho předtím, než se virus skutečně dostane do centrálního nervového systému.

Vědci z laboratoře Charlese M. Rice z Rockefellerovy univerzity odhalili fascinující mechanismus, kterým se mozek připravuje na virový útok dlouho předtím, než se virus skutečně dostane do centrálního nervového systému. Tento objev, publikovaný v časopise *Immunity*, ukazuje, že tělo disponuje systémem včasného varování, který mozek aktivuje během několika hodin po infekci, i když se virus nachází v odlehlých částech těla.

Výzkumníci použili myší modely k identifikaci signalizační sítě, která přenáší informace o virové infekci z periferních oblastí těla, například z místa kousnutí komárem na tlapce, k hematoencefalické bariéře (BBB). Tato bariéra, složená z těsně uspořádaných buněk lemujících krevní cévy, obvykle chrání mozek před toxiny a patogeny. Nově se však ukázalo, že funguje také jako „centrální imunitní signalizační uzel“ mezi tělem a mozkem.

Jakmile je síť spuštěna virovou RNA, aktivuje se interferonový systém, který chrání nejen před virem západonilské horečky, ale i před řadou dalších virů způsobujících neurozáněty, včetně viru Powassan a dokonce i viru herpes simplex. Vědci zjistili, že i když virus nebyl v mozku detekovatelný, došlo k aktivaci antivirových genů stimulovaných interferony (ISG) v mozkových mikrovaskulárních endoteliálních buňkách (BMEC) v hematoencefalické bariéře. Tyto buňky pak předávají informace imunitním buňkám mozku, zejména mikrogliím, a připravují je na potenciální invazi.

Tento mechanismus poskytuje mozku čas na posílení obrany a zabránění závažné encefalitidě. Objev prohlubuje naše chápání složitého imunitního dohledu těla a toho, jak signalizační dráhy ovlivňují rozvoj encefalitidy. Výzkum by mohl vést k novým terapeutickým přístupům, které by „povzbudily“ imunitní systém v rané fázi infekce, například pomocí adjuvantů nebo terapií založených na interferonech, podobně jako se dříve léčily chronické hepatitidy C.