Jazyková analýza 300 000 japonských novin odhalila, jak slova signalizovala vzestup nacionalismu před válkou

Vědci analyzovali více než 300 000 japonských novinových článků publikovaných mezi lety 1912 a 1943, aby prozkoumali, jak se v zemi vyvíjel vylučující nacionalismus před druhou světovou válkou.

Vědci analyzovali více než 300 000 japonských novinových článků publikovaných mezi lety 1912 a 1943, aby prozkoumali, jak se v zemi vyvíjel vylučující nacionalismus před druhou světovou válkou. Zaměřili se na způsob, jakým byly psány cizí názvy míst – zda v katakaně, nebo v transliteracích založených na kandži, známých jako ateji.

Zjištění ukázala, že nárůst používání ateji byl spojen s rostoucím vylučujícím nacionalismem. To naznačuje, že nacionalistické postoje v Japonsku se před vypuknutím války v roce 1941 měnily nerovnoměrně, nikoli plynule. Vylučující nacionalismus, tedy přesvědčení o nadřazenosti vlastního národa nad ostatními, se často projevuje i v jazyce. S intenzifikací těchto postojů lidé inklinují k upřednostňování slov z vlastního jazyka před cizími a dokonce odmítají slova „nepřítele“.

Historie nabízí řadu příkladů tohoto jevu, od přejmenování slov německého původu v Británii během první světové války až po nedávná omezení ruskojazyčných tištěných médií na Ukrajině. Tento vzorec naznačuje, že sledování přijímání nebo odmítání cizích výpůjček může sloužit jako cenný nástroj pro pochopení vylučujícího nacionalismu napříč různými zeměmi a historickými obdobími, a nabízí tak nový pohled na dynamiku společenských změn.