USA rozjíždějí jaderný comeback. AI a soupeření s Čínou a Ruskem ženou investice do reaktorů

USA rozjíždějí jaderný comeback. AI a soupeření s Čínou a Ruskem ženou investice do reaktorů Jaderná elektrárna Vogtle, nacházející se poblíž Waynesboro v Georgii, je s celkovým výkonem 4 536 MW největším zařízením na výrobu elektřiny v USA.

Jaderná elektrárna Vogtle, nacházející se poblíž Waynesboro v Georgii, je s celkovým výkonem 4 536 MW největším zařízením na výrobu elektřiny v USA.

Boom AI datacenter zvyšuje poptávku po elektřině.

Washington zároveň podporuje malé reaktory i export technologií, v němž zaostává za Čínou a Ruskem.

Součástí loňské smrště exekutivních příkazů po nástupu Donalda Trumpa byla i série exekutivních příkazů na podporu americké jaderné infrastruktury. Cílem je, aby se kapacita tamních jaderných elektráren zvýšila do roku 2050 ze současných 100 gigawattů na čtyřnásobek. Velké plány se týkají i oblasti, v níž v posledních dekádách země zaostávala – ve vývozu reaktorů a paliva. Začíná být jasné, že to Spojené státy s renesancí jaderné energetiky myslí vážně. A nemalý podíl na tom mají Čína a Rusko.

O oživení vlastních jaderných technologií se Američané pokoušeli už v první dekádě tohoto století. Tehdy měla tato politika stejně jako dnes podporu u obou hlavních politických stran. Priority se ale změnily s finanční krizí, stagnující poptávkou po elektřině a jadernou havárií v japonské Fukušimě. Navíc se výrazně rozběhla těžba ropy a plynu metodou hydraulického frakování. A tak z původně plánovaných 30 nových reaktorů vznikly jen dva. Kontext současného pokusu o renesanci je odlišný – v podpoře jádra se totiž snoubí hned několik Trumpových oblíbených témat.

Poptávka po elektřině v USA roste v důsledku budování nových AI datacenter a země nové elektrárny potřebuje, aby si v oblasti umělé inteligence udržela prvenství. Jenže zatímco se vývoz amerických jaderných technologií v posledních letech téměř zastavil, z Ruska a Číny se na tomto poli mezitím stali silnější hráči. Federální podpora by tak měla vytvořit rovněž podmínky pro větší konkurenceschopnost domácích technologií pro export. Ačkoli se exekutivní příkazy zaměřují hlavně na podporu malých modulárních reaktorů (SMR), Trump se při jejich podpisu neubránil poznámce, že Amerika bude stavět „i ty velké, velmi velké – největší“ jaderné elektrárny.

Spojené státy tak vstupují do další jaderné revoluce a nepochybně tím do odvětví vnášejí novou, geopolitickou dimenzi. Není pochyb o tom, že Američané budou nyní přistupovat agresivněji k veřejným zakázkám týkajícím se výstavby jaderných elektráren, obzvlášť pokud budou soutěžit s Čínou nebo Ruskem. Stejně tak začne Washington na mezinárodní úrovni vehementně prosazovat jádro jako levnou a zelenou energii budoucnosti.

Debata o současné americké jaderné energetice se často stáčí k tvrzení, že USA se dobrovolně vzdaly pozice světového lídra v exportu jaderných technologií a je čas se k tomuto prvenství vrátit.