Záchrana mláděte gibona v Indii: Naděje pro posledních 5 000 jedinců jediného druhu lidoopa v zemi

Záchrana třítýdenního mláděte gibona huloka západního, které se v indickém Assamu drželo své matky zabité elektrickým proudem, přináší naději pro přežití posledních 5 000 jedinců tohoto druhu.

Záchrana třítýdenního mláděte gibona huloka západního, které se v indickém Assamu drželo své matky zabité elektrickým proudem, přináší naději pro přežití posledních 5 000 jedinců tohoto druhu. Mládě, nalezené v dubnu 2026, bylo převezeno do Centra pro rehabilitaci a ochranu divoké zvěře (CWRC) poblíž národního parku Kaziranga, kde začala jeho náročná rekonvalescence.

V centru se veterináři a ošetřovatelé intenzivně starali o osiřelé mládě, které je jediným druhem lidoopa v Indii. Dostávalo speciální mléko a nepřetržitou péči, přičemž lidský kontakt byl minimalizován, aby se zabránilo závislosti na lidech. Během měsíce mládě přibralo na váze a začalo projevovat přirozené chování, jako je lezení po větvích. Jeho strava se rozšířila o fíky a bambusové výhonky. Pro emoční podporu dostalo plyšovou opičku, ke které se tulí.

Rehabilitace gibona je dlouhý proces trvající měsíce až roky. Cílem je připravit mládě na bezpečný návrat do lesa, kde se musí naučit balancovat, houpat se v korunách stromů a hledat potravu. Giboni tráví téměř celý život v korunách stromů a jejich pohyb závisí na propojených stromech. Fragmentace lesů a rozšiřující se elektrická infrastruktura v severovýchodní Indii je činí zranitelnými, často jsou nuceni překračovat silnice nebo elektrické vedení, což vede k úrazům elektrickým proudem.

Přestože je gibon hulok západní chráněn nejvyšší úrovní indického zákona o ochraně divoké zvěře, odhaduje se, že v zemi zbývá méně než 5 000 jedinců. Ztráta i jednoho dospělého jedince může mít dlouhodobé důsledky pro tak malou populaci. Záchrana každého mláděte je proto klíčová pro budoucnost druhu. Tento přístup k ochraně přírody prosazuje i lesní úřednice Sonali Ghosh, která se více než 25 let zasazuje o ochranu lesů a mokřadů, aby zvířata vůbec nepotřebovala záchranu. Její práce, oceněná prestižní cenou WCPA-Kenton Miller Award, zdůrazňuje, že žádný druh neexistuje izolovaně a záchrana každého zvířete je součástí mnohem většího ekosystému. Příběh mláděte gibona tak nejen dává naději, ale také zvyšuje povědomí o tomto málo známém druhu.