Pravidelný dlouhý spánek může souviset s vyšší hladinou proteinu spojeného s Alzheimerem

Nová studie z UT Health San Antonio naznačuje, že pravidelný dlouhý spánek každou noc je spojen s vyššími hladinami proteinu p-tau181 v krvi, který je klíčovým znakem Alzheimerovy choroby. Tato souvislost přetrvává i po zohlednění dalších zdravotních faktorů.

Nová studie z UT Health San Antonio naznačuje, že pravidelný dlouhý spánek každou noc je spojen s vyššími hladinami proteinu p-tau181 v krvi, který je klíčovým znakem Alzheimerovy choroby. Tato souvislost přetrvává i po zohlednění dalších zdravotních faktorů. Zjištění naznačují, že nadměrný spánek by mohl být odrazem raných neurodegenerativních procesů.

Výzkum, který zahrnoval 2 410 účastníků z Framingham Heart Study s průměrným věkem 70 let, odhalil, že pravidelná délka spánku 8,5 až 9 hodin za noc souvisela s vyššími hladinami p-tau181. Tyto hladiny se nejvýrazněji zvyšovaly u spánku delšího než 10 hodin. Vědci však zdůrazňují, že se jedná o jednorázové pozorování, nikoli dlouhodobou studii, a proto nelze říci, že dlouhý spánek přímo způsobuje Alzheimerovu chorobu. Spíše naznačuje, že více spánku nemusí být vždy lepší pro zdraví mozku a je vhodné spánkové návyky sledovat.

Studie využila nelineární modelování, které dokáže zachytit složitější vztahy v datech, než lineární modely. Díky tomu se podařilo odhalit robustní nelineární souvislost mezi délkou spánku a p-tau181, a to i po úpravě o faktory jako věk, pohlaví, spánková apnoe, deprese, funkce ledvin a genotyp apolipoproteinu E ε4. Pro jiné testované proteiny spojené s poškozením mozkových buněk a neurodegenerací tato souvislost zmizela, jakmile byla zohledněna funkce ledvin, což naznačuje, že vazba na p-tau181 může být specifická pro procesy související s Alzheimerovou chorobou.

Alzheimerova choroba postihuje celosvětově 57 milionů lidí a představuje významnou zdravotní a společenskou výzvu. Identifikace ovlivnitelných rizikových faktorů, které by mohly pomoci s diagnostikou, prevencí nebo oddálením nástupu onemocnění, je proto klíčovou prioritou výzkumu. Spánek je slibným modifikovatelným faktorem, jehož vztah k nemoci byl dosud nejednoznačný.

Výsledky studie naznačují, že dlouhý spánek by mohl sloužit jako potenciální behaviorální marker zvýšené hladiny p-tau181, což má důsledky pro posouzení rizika a vyžaduje další prospektivní ověření. Pokud tedy pravidelně spíte 9 až 10 hodin nebo více za noc, může být užitečné zmínit to svému lékaři jako podnět k rozhovoru o kvalitě vašeho spánku a celkovém zdraví mozku.