Vědci odhalili „stopu smrti“ buněk: Nový klíč k imunitě i prevenci šíření virů

Každý den v našem těle umírají a jsou nahrazovány stovky miliard buněk. Udržování tohoto neustálého biologického obratu je klíčové pro dobré zdraví. Vědci nyní objevili novou „stopu smrti“, kterou buňky zanechávají po svém zániku, aby navedly imunitní systém k jejich odstranění.

Každý den v našem těle umírají a jsou nahrazovány stovky miliard buněk. Udržování tohoto neustálého biologického obratu je klíčové pro dobré zdraví. Vědci nyní objevili novou „stopu smrti“, kterou buňky zanechávají po svém zániku, aby navedly imunitní systém k jejich odstranění. Ukázalo se však, že tento proces mohou zneužít i viry k dalšímu šíření.

Tento objev, publikovaný v časopise Nature Communications týmem z La Trobe University v Austrálii, má zásadní význam pro pochopení toho, jak programovaná buněčná smrt a obnova udržují naše zdraví. Biochemik Ivan Poon z La Trobe Institute for Molecular Science (LIMS) vysvětluje, že dosud se věřilo, že fragmentace buněk během buněčné smrti je náhodná. Nové poznatky však ukazují složitost tohoto procesu a zdůrazňují, jak je každý krok kritický pro efektivní rozklad umírající buňky a její odstranění imunitním systémem. Vědci analyzovali různé typy buněk při jejich zániku a identifikovali proteiny zanechané apoptózou – procesem programované buněčné smrti. Objevili dosud neznámý typ extracelulárních váčků, které pojmenovali F-ApoEVs (footprint of death-derived, apoptosis-triggered EVs). Tyto F-ApoEVs fungují jako „stopy“, které imunitní systém sleduje, aby uklidil odumřelé buňky.

Vedoucí výzkumnice Stephanie Rutter z LIMS uvádí, že tělo odstraňuje fragmenty mrtvých buněk, aby zabránilo zánětům a autoimunitním onemocněním, jako je systémový lupus erythematodes. Překvapením však bylo zjištění, že viry mohou tento proces zneužít k šíření infekce tím, že se skrývají v F-ApoEVs. Když vědci infikovali umírající buňky virem chřipky, virus ukryl některé své částice uvnitř F-ApoEVs. Jakmile imunitní systém začne uklízet po odumřelé buňce, tyto fragmenty patogenů se rozšíří do sousedních zdravých buněk. Jedná se o nový způsob šíření virů, který dosud nebyl pozorován.

Tyto mechanismy je třeba dále testovat a analyzovat mimo laboratorní prostředí. Nicméně, potenciální léčebné postupy by mohly zlepšit funkci F-ApoEVs, a tím lépe chránit před autoimunitními onemocněními a zastavit šíření virů. Buněčná bioložka Georgia Atkin-Smith z Walter and Eliza Hall Institute of Medical Research v Austrálii dodává, že tato studie odhalila, že umírající buňky mohou i nadále komunikovat a ovlivňovat imunitní funkce. Pochopení tohoto základního biologického procesu by mohlo otevřít nové cesty pro vývoj léčiv, která by posílila imunitní systém v boji proti nemocem.