Překvapivý vliv vyhynulých zvířat: Proč mají rostliny trny a co to znamená pro dnešní přírodu

Proč některé rostliny na různých místech vyvinuly trny, ostny a bodliny jako obranu proti býložravcům, zůstávalo dlouho záhadou.

Proč některé rostliny na různých místech vyvinuly trny, ostny a bodliny jako obranu proti býložravcům, zůstávalo dlouho záhadou. Nový výzkum publikovaný v časopise New Phytologist nyní odhaluje, že trnitost rostlin je formována jak současnými, tak vyhynulými savčími býložravci, a také okolními environmentálními podmínkami.

V rozsáhlé studii, která zahrnovala 2 686 ekologicky rozmanitých rostlin (trnitých i netrnitých) a 368 druhů savčích býložravců, vědci zjistili, že klíčovými prediktory výskytu trnitých druhů jsou velcí býložravci, a to jak ti žijící dnes, tak i ti, kteří již vyhynuli. Toto zjištění naznačuje, že ekosystémy si mohou nést vliv velkých býložravců dlouho poté, co tito živočichové zmizí. „Mnoho fauny, která kdysi formovala vývoj rostlinných obran, je již vyhynulých, přesto je jejich odkaz stále viditelný v dnešní vegetaci,“ uvedla spoluautorka studie Rachel Souza Ferreira, Ph.D., z Německého centra pro integrativní výzkum biodiverzity.

Kromě vlivu býložravců hrají roli i další faktory. Délka období sucha, pH půdy a teplota rovněž ovlivňují podíl trnitých druhů, a to jak přímo, tak nepřímo prostřednictvím jejich dopadu na bohatost býložravců. Oheň měl na trnitost rostlin pouze nepřímý vliv. Komplexní interakce mezi savčími býložravci, klimatem, půdou a požáry tak zásadně formovala evoluci a geografické rozšíření trnitosti rostlin napříč biogeografickými oblastmi. Pochopení těchto dlouhodobých ekologických procesů je klíčové pro ochranu biodiverzity a správu ekosystémů v měnícím se světě.