Překvapivá teorie: Psychedelika se možná nevyvinula pro lidské halucinace, ale jako obrana pro živočichy

Zatímco psychedelika prokazatelně vyvolávají u lidí halucinace a po staletí je využívají šamani i vědci, otázka jejich evolučního původu zůstává předmětem intenzivní debaty.

Zatímco psychedelika prokazatelně vyvolávají u lidí halucinace a po staletí je využívají šamani i vědci, otázka jejich evolučního původu zůstává předmětem intenzivní debaty. Někteří neurovědci a etnobotanici se domnívají, že malé množství DMT, přirozeně produkované v lidském mozku a mozku savců, naznačuje přímý evoluční nebo terapeutický přínos pro člověka, a že psychedelické rostliny se mohly vyvinout speciálně pro lidské duchovní účely.

Nová studie publikovaná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences však přichází s odlišnou hypotézou. Její autoři tvrdí, že lidské halucinace jsou spíše vedlejším efektem a že psychedelika se pravděpodobně vyvinula jako ekologické nástroje. Tyto látky mohly pomáhat různým zvířatům a rostlinám bránit se proti predátorům a býložravcům, nebo řídit symbiotické vztahy. Halucinogeny jako psilocybin, meskalin a DMT jsou totiž velmi rozšířené v živočišné říši a objevují se nezávisle u mnoha nepříbuzných organismů, včetně hub, kaktusů, ropuch a mořských hub.

Yibo Wang, chemik z Čínské akademie věd a spoluautor studie, zdůrazňuje, že pochopení evolučního původu těchto molekul nesnižuje jejich terapeutickou hodnotu. Naopak, poskytuje hlubší biologický rámec pro objevování lepších léků a zároveň podporuje ochranu přírody a udržitelnou produkci. Wangův tým navrhuje, že lidé halucinují po požití psychedelik proto, že sdílíme prastarou mozkovou chemii s tvory, kteří byli původními cíli těchto sloučenin, jako jsou slimáci, hmyz a mořští ježci. Receptory, na které tyto sloučeniny působí – serotoninové, opioidní a GABA receptory – se nacházejí po celé živočišné říši. Chemikálie, které narušují lidské vnímání, tak mohou například odrazovat šneky od pojídání určitých rostlin.

Příkladem takového odstrašování je ropucha coloradská, která ve svých kožních sekretech kombinuje halucinogenní tryptaminy se steroidy ovlivňujícími srdce, aby odradila hady, kojoty, sovy a jestřáby. Vědci také poukazují na příklady symbiózy prostřednictvím chemické manipulace v rostlinné říši: kofein se například nachází v nektaru mnoha citrusových květů v dávkách dostatečných k tomu, aby pomohl včelám si květinu lépe zapamatovat.

Wang a jeho kolegové argumentují, že DMT nalezené v mozku lidí a jiných savců je pravděpodobně určeno k pomoci při stresové reakci a ochraně buněk, nikoli k podpoře halucinací. Psychedelické účinky totiž vyžadují mnohem vyšší koncentrace a exogenní podání, takže je nepravděpodobné, že by představovaly primární evoluční funkci DMT. K ověření své hypotézy navrhují experimenty v oblasti genetické manipulace, terénní ekologie, srovnávací neurobiologie a syntetické biologie. Jedním z takových experimentů by bylo vyřazení genů kódujících psilocybinové sloučeniny u některých hub a porovnání přirozeného krmení slimáků na takto upravených houbách oproti divokým.