Převrat ve fyzice: Objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu, mění chápání světa a slibuje nové technologie

Evropská fyzikální společnost udělila prestižní Europhysics Prize za rok 2026 za objev altermagnetismu, nové, třetí základní třídy magnetismu.

Evropská fyzikální společnost udělila prestižní Europhysics Prize za rok 2026 za objev altermagnetismu, nové, třetí základní třídy magnetismu. Toto převratné zjištění, za nímž stojí profesor Jairo Sinova z Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči, doktor Libor Šmejkal a profesor Tomáš Jungwirth, zásadně mění naše stoleté chápání magnetického uspořádání a otevírá zcela nové výzkumné pole. Objev má významné dopady na kvantové materiály, fyziku kondenzovaných látek a budoucí informační technologie.

Dosud se předpokládalo, že všechny kolineární magnety spadají do jedné ze dvou kategorií: feromagnety s čistou magnetizací, které tvoří základ moderních magnetických paměťových technologií, a antiferomagnety, které jsou magneticky kompenzované, ale vykazují odlišné elektronické vlastnosti. Altermagnetismus odhaluje třetí možnost: materiály, které nemají čistou magnetizaci jako antiferomagnety, ale zároveň vykazují elektronické vlastnosti dříve považované za výhradní pro feromagnety. Tato jedinečná kombinace umožňuje vysoce spinově polarizované elektrické proudy spolu s ultrarychlou magnetickou dynamikou, což činí altermagnety atraktivními kandidáty pro spintronická zařízení nové generace.

Dlouhodobá spolupráce mezi týmem profesora Sinovy v Mohuči a skupinou profesora Jungwirtha z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR v Praze hrála klíčovou roli ve vývoji altermagnetismu. Doktor Šmejkal, který v Mohuči působil osm let jako doktorand a postdoktorand, vedl vývoj mnoha teoretických konceptů, které k objevu vedly. Tým zkombinoval moderní teorii symetrie se spintronikou, aby odhalil zásadně nový typ magnetického uspořádání. Jejich teoretické předpovědi rychle inspirovaly experimentální potvrzení po celém světě, včetně spektroskopických a transportních pozorování v několika materiálech.

Dnes se altermagnetismus stal jednou z nejrychleji rostoucích výzkumných oblastí ve fyzice kondenzovaných látek, s výzkumnými programy napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Kromě technologických aplikací má objev hluboké důsledky pro základní fyziku. Altermagnetismus zavádí novou třídu symetrie hmoty a poskytuje neočekávaná spojení s topologickou fyzikou, nekonvenční supravodivostí a silně korelovanými kvantovými materiály. Cena bude udělena v září 2026 v rakouském Grazu.

Co to znamená pro Česko

Česká věda hraje v tomto převratném objevu klíčovou roli. Profesor Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR v Praze a doktor Libor Šmejkal, který je s ústavem rovněž spojen, jsou spolu s profesorem Jairo Sinovou oceněnými vědci. Jejich dlouhodobá spolupráce a teoretický přínos k rozvoji altermagnetismu staví Česko do popředí světového výzkumu v oblasti fyziky kondenzovaných látek a budoucích technologií.