Neobvyklá polární záře rozzářila české nebe: Vědci pátrají po příčinách

Astrofoto: Neobvykle jasná polární záře

Slunce nám v poslední době předvádí nečekaná představení. Téměř dva roky po dosažení slunečního maxima jsme svědky opakovaných polárních září, ačkoliv toto tvrzení je mírně nadsazené. Nicméně, v době psaní tohoto článku jsme zaznamenali několik dní s obřími erupcemi třídy X. Vítězná fotografie lednového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce tuto skutečnost jen potvrzuje.

Některé moderní studie naznačují, že nejvýraznější sluneční erupce, často doprovázené polárními zářemi, nastávají právě během sestupné fáze cyklu sluneční aktivity. Přesné důvody jsou stále předmětem výzkumu. Možnými vysvětleními jsou přetrvávající chaotické magnetické situace v aktivních oblastech, které následně vykazují zvýšenou aktivitu, nebo posun hlavní větve výskytu aktivních oblastí do středních heliografických šířek. Zde se zvyšuje pravděpodobnost směřování částic a energetického záření erupcí k Zemi. Dalším faktorem může být výskyt koronálních děr blíže středním a nižším heliografickým šířkám, kde dochází k interakci výronů hmoty s rychlým slunečním větrem, což zesiluje projevy například rázovými vlnami. V neposlední řadě může hrát roli i „vymetení“ dráhy výronů hmoty předchozími erupcemi. Skutečné objasnění těchto jevů si však ještě vyžádá čas.

Namísto teorií se zaměřme na pozorování. Mladý český astrofotograf Adam Denko využil jasné oblohy, bezměsíčné noci a prudkého nárůstu geomagnetické aktivity k pořízení snímku neobvyklé polární záře. Ačkoliv jsme v poslední době viděli polární záře častěji, tato byla skutečně netradiční.

Zatímco zelené polární záře, známé ze severních oblastí, vznikají excitovanými atomy kyslíku ve výškách do 120 km, nad touto hranicí se kyslíkové atomy excitují na jiné vlnové délce a způsobují červené zbarvení. Tato polární záře u nás však byla zvláštní něčím jiným.

Ještě večer nic nenaznačovalo nadcházející podívanou. Kp index geomagnetické aktivity sotva dosahoval trojky a předpovědi byly opatrné. Kolem osmé večer se však severní obzor začal červenat a všechny indexy prudce stoupaly. Aurorální ovál se přesouval do nižších zeměpisných šířek, tedy i k nám. Následovalo barevné divadlo, jehož specifikem bylo objevení se zelené složky nejen u obzoru, ale i ve vyšších oblastech oblohy, „nad našimi červenými sloupy“. To naznačuje, že jsme se nestali jen pasivními diváky, ale přímo součástí centra aktivity polární záře.

Nejintenzivnější fáze úkazu nebyla dlouhá, což zanechalo jen málo času na přípravu a přesun na vhodné pozorovací místo. Štěstí však přálo připraveným, a Adam Denko byl jedním z nich. Dne 19. ledna 2026 zachytil tento fascinující úkaz v Koněprusích. Za porotu soutěže, Českou astronomickou společnost a příznivce nebeských jevů gratulujeme Adamu Denkovi k vítězství v lednovém kole a k jeho připravenosti a štěstí, s nimiž se mu podařilo tuto polární záři zachytit.

Další informace lze nalézt na http://www.astro.cz/cam/.