Podceňovaná hepatitida E: U poloviny pacientů s cirhózou jater vede k akutnímu selhání, varují vědci

Infekce virem hepatitidy E (HEV) jsou celosvětově nejčastější příčinou akutní virové hepatitidy. Zatímco u zdravých lidí často probíhají bez povšimnutí a samy odezní, pro jedince s již existujícím poškozením jater mohou mít vážné důsledky.

Infekce virem hepatitidy E (HEV) jsou celosvětově nejčastější příčinou akutní virové hepatitidy. Zatímco u zdravých lidí často probíhají bez povšimnutí a samy odezní, pro jedince s již existujícím poškozením jater mohou mít vážné důsledky. Studie provedená na Lékařské fakultě v Hannoveru (MHH) ukázala, že u poloviny všech pacientů s jaterní cirhózou vedou infekce HEV k akutnímu selhání jater. Přesto jsou tyto infekce často poddiagnostikovány. Vědci proto vyzývají k většímu povědomí mezi zdravotnickým personálem a k rutinnějšímu testování, aby bylo možné infekce včas odhalit a léčit antivirovými terapiemi.

V Evropě se každoročně vyskytují více než 2 miliony případů infekcí virem hepatitidy E. Jen v Německu se v tomto období nakazí až 400 000 lidí, často konzumací kontaminovaného vepřového masa. Neexistují sice specifické léky k léčbě samotného viru, ale ve většině případů infekce probíhají bez příznaků a zánět jater odezní bez trvalých následků. Nebezpečné jsou však pro osoby s oslabeným imunitním systémem nebo s již existujícím poškozením jater.

Výzkumný tým z oddělení gastroenterologie, hepatologie, infekčních chorob a endokrinologie MHH zkoumal, jak infekce HEV ovlivňuje pacienty s jaterní cirhózou, tedy zjizvenou jaterní tkání. Výsledky studie, publikované v časopise Liver International, ukázaly, že přibližně u poloviny těchto pacientů se vyvinulo takzvané akutní selhání chronických jater (ACLF), což je závažná a život ohrožující komplikace. V polovině těchto případů byl výsledek buď fatální, nebo pacienti vyžadovali transplantaci jater.

„Přestože jsou infekce HEV nejčastější příčinou akutní virové hepatitidy na světě, i ve specializovaných nemocnicích jsou často poddiagnostikovány a neodhaleny,“ říká doktorka Katja Dinkelborg, hlavní autorka studie. Důvodem je, že na infekce HEV se často jednoduše nemyslí a diagnostické testy nejsou všude snadno dostupné. Jako sekundární infekce však mohou játra výrazně zatížit. U pacientů s pokročilou jaterní cirhózou mohou mít takové infekce obzvláště vážné následky.

V rámci studie vědci analyzovali 249 vzorků krve od hospitalizovaných pacientů MHH, aby zjistili, jak HEV ovlivňuje průběh onemocnění. Kromě ACLF identifikovali také případy akutní dekompenzace jater, což je rychle se rozvíjející komplikace jaterní cirhózy. V této fázi již zjizvená játra nemohou plnit své funkce, což může vést k hromadění tekutin v břišní dutině, vzniku jícnových varixů nebo vstupu toxických metabolických vedlejších produktů do mozku, což má za následek zhoršené vědomí a zmatenost. Nejtěžší forma dekompenzace vede k akutnímu selhání jater.

„Naše pozorování naznačují, že HEV může u pacientů s jaterní cirhózou vyvolat klinické zhoršení,“ poznamenává Dinkelborg. „Na MHH proto HEV pečlivě sledujeme a při podezření na infekci testujeme krev na virovou RNA.“ I negativní výsledek však nemusí nutně znamenat absenci infekce HEV, protože někteří pacienti se dostanou do nemocnice až ve chvíli, kdy virová RNA již není v krvi detekovatelná, ale poškození jater se projeví až v této fázi. Toto pozorování podle Dinkelborg také naznačuje, že HEV je často poddiagnostikován.