Fascinující objev: Mravenčí mozky odhalují, jak se z hladu vyvinula rodičovská péče

Vědci z Rockefellerovy univerzity přišli s novým vysvětlením, jak se péče o potomstvo mohla vyvinout z dávných, nerodičovských počátků.

Vědci z Rockefellerovy univerzity přišli s novým vysvětlením, jak se péče o potomstvo mohla vyvinout z dávných, nerodičovských počátků. Jejich studie, publikovaná v časopise Nature, naznačuje, že evoluce nevytvořila zcela nové mozkové systémy pro rodičovské chování, ale spíše adaptovala prastaré nervové dráhy, které původně regulovaly hlad a krmení, a dala jim novou roli v sociální péči.

Výzkum se zaměřil na klonální mravence lupiče (clonal raider ants) a odhalil, že dva chemické signály v jejich mozku ovlivňují, zda se mravenci starají o larvy, nebo se vydávají hledat potravu. Tato rovnováha se navíc mění s věkem mravenců. Podobné signály jsou zapojeny i v péči o potomstvo u savců, což naznačuje, že evoluce mohla sledovat stejný základní plán u velmi odlišných živočichů. Mravenci jsou pro takové studium obzvláště cenní, protože jejich mozek obsahuje asi 60 000 buněk, oproti zhruba 100 milionům v mozku myši, což umožňuje detailnější a rychlejší studium základních obvodů.

Daniel Kronauer, vedoucí Laboratoře sociální evoluce a chování na Rockefellerově univerzitě, zdůrazňuje, že jejich práce je ukázkovým příkladem toho, jak evoluce zřídkakdy vymýšlí věci od nuly. Místo toho bere to, co má k dispozici, a pracuje s tím, někdy velmi překvapivými způsoby. Vědci vytvořili automatizovaný behaviorální systém, který jim umožnil sledovat stovky interakcí mravenců s larvami. Následně identifikovali a syntetizovali mnoho chemických poslů v mravenčím mozku a testovali, zda mění chování mravenců v péči o potomstvo. Zmapování celého souboru neuropeptidů u tohoto druhu mravence otevírá dveře k mnoha dalším výzkumům.

Zjištění by mohla v budoucnu nabídnout vodítka k pochopení podobných procesů u savců, včetně lidí, a toho, jak se chování mění s věkem mozku. Ukazuje se, že neuromodulační mechanismy zapojené do péče o potomstvo se u mravenců a myší překrývají, což podtrhuje univerzálnost evolučních řešení.