Bezobratlí roku: Patrick Barkham odhaluje tajemství nesmrtelné medúzy i tardigrádů na Měsíci

Přírodovědný spisovatel Patrick Barkham z deníku Guardian nedávno odpovídal na dotazy čtenářů ohledně fascinujícího světa bezobratlých.

Přírodovědný spisovatel Patrick Barkham z deníku Guardian nedávno odpovídal na dotazy čtenářů ohledně fascinujícího světa bezobratlých. Diskuse se dotkla mnoha záhadných tvorů, jejich neuvěřitelné odolnosti a vlivu měnícího se klimatu na jejich život.

Mezi zmíněnými záhadami se objevila například bakterie Parakaryon, která byla nalezena pouze na štětině mořského červa u oceánského průduchu, nebo rod Symbion, jehož dva druhy tvoří vlastní kmen a žijí na ústních ústrojích humrů s neobyčejně složitým rozmnožovacím cyklem. Čtenáři se také zajímali o motýla běláska jižního, jehož meteorický vzestup napříč Evropou je pravděpodobně důsledkem globálního oteplování. Patrick Barkham, jako nadšenec do motýlů, potvrdil, že pro mnoho teplomilných druhů může být oteplování v Británii přínosem, neboť rozšiřuje jejich přirozený areál na sever.

Jedna z otázek se zaměřila na to, zda lidská činnost může zahubit i ty nejodolnější druhy hmyzu. Barkham vyjádřil přesvědčení, že mnoho jiných druhů přežije jakékoli toxické hrůzy, které na planetu vypustíme, a je pravděpodobnější, že vyhyneme my sami. Zdůraznil potřebu lepší péče o planetu a rostoucí ekologické povědomí, které by nám mohlo pomoci znovu se naučit moudrosti domorodých národů žijících v rovnováze s přírodou.

Čtenáři se také ptali na praktické způsoby, jak podpořit bezobratlé v zahradách. Patrick Barkham potvrdil, že i jednoduché kroky, jako je ponechání divoké trávy, položení rozkládajícího se polena do záhonu nebo tolerance břečťanu na zdi, jsou fantastickými projevy laskavosti k mnoha druhům. Jako nejlepší počin ve své zahradě označil hromadu klacků pod živým plotem, která slouží jako útočiště pro pavouky, stínky a úkryt pro hraboše před jeho jezevčíkem.

Diskuse se stočila i k soutěži Guardianu „Bezobratlý roku“, která oslavuje klíčovou roli brouků, slimáků, červů a motýlů v planetární infrastruktuře. Předchozími vítězi byli tardigrád a žížala. Mezi letošními favority jsou stínka obecná a nesmrtelná medúza, která má zázračnou schopnost regenerace a v případě stresu se dokáže vrátit do juvenilního stádia.

Zajímavostí byla i otázka ohledně tardigrádů na Měsíci. V roce 2019 se izraelská sonda s tisíci sušenými tardigrády na palubě zřítila na Měsíc. Ačkoli je známo, že dehydratovaní tardigrádi dokážou přežít ve vesmíru a být oživeni, studie z roku 2021 ukázala, že pravděpodobně nepřežili náraz takové intenzity. Patrick Barkham také sdílel zábavná fakta o stínkách, kterých existuje přes 5 000 druhů a které jsou odolné vůči toxinům a znečišťujícím látkám, což naznačuje, že budou na planetě i v daleké budoucnosti.

Tato interaktivní diskuse ukazuje, jak hluboká je fascinace veřejnosti světem bezobratlých a jak důležité je zvyšovat povědomí o jejich roli v ekosystému. Zdůrazňuje také, že i malé kroky v našem okolí mohou mít velký dopad na podporu biodiverzity a odolnosti přírody.