Překvapivý vliv pořadí narození: Studie 10 milionů sourozenců spojuje prvorozené s ADHD a autismem

Rozsáhlá studie provedená vědci z University of Chicago a Columbia University odhalila, že pořadí narození dítěte v rodině může být spojeno s rizikem vzniku některých zdravotních problémů a nemocí.

Rozsáhlá studie provedená vědci z University of Chicago a Columbia University odhalila, že pořadí narození dítěte v rodině může být spojeno s rizikem vzniku některých zdravotních problémů a nemocí. Výzkum, který analyzoval zdravotní data více než 10,3 milionu sourozenců, ukázal, že prvorozené děti jsou statisticky náchylnější k alergiím a stavům jako je autismus, porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), Touretteův syndrom a obsedantně-kompulzivní porucha (OCD).

Naopak děti narozené jako druhé v pořadí mají statisticky vyšší pravděpodobnost výskytu žaludečních problémů, migrén, pásového oparu a problémů se zneužíváním návykových látek. Studie, publikovaná v časopise Nature Health, se zaměřila na 569 různých onemocnění a zjistila, že u 150 z nich existují rozdílné asociace pro prvorozené a druhorozené děti. U prvorozených se tyto rozdíly koncentrují především v neuropsychiatrických stavech, zatímco u druhorozených v zažívacích a muskuloskeletálních onemocněních.

Pro minimalizaci vlivu dalších faktorů, jako je příjem rodiny nebo přítomnost domácích mazlíčků, vědci porovnávali sourozence v rámci stejné rodiny i prvorozené a druhorozené děti z různých rodin. Zjistili také, že velikost věkového rozdílu mezi sourozenci hraje roli. Větší věkový rozdíl například zvyšoval pravděpodobnost autismu u prvorozeného dítěte, ale snižoval pravděpodobnost alergií, které jejich sourozenci neměli.

Výsledky naznačují, že vliv pořadí narození na riziko onemocnění je širší, než se dříve předpokládalo, ačkoli jsou tyto rozdíly skromné. Další výzkum bude nezbytný k pochopení mechanismů, které za těmito vzorci stojí, a k oddělení dalších faktorů, jako je věk rodičů. Tato zjištění rozšiřují naše chápání komplexních vlivů, které formují zdraví a vývoj dětí, a otevírají cestu pro budoucí studie v oblasti fyziologických, imunologických a sociálních mechanismů.