Evropská energetika čelí výzvám: Sucho a horko omezují výrobu elektřiny, solární energie ale ukazuje cestu k odolnosti

Evropská energetická síť čelí v létě 2026 mimořádným výzvám kvůli dlouhotrvajícímu suchu a vlnám veder. Nízké hladiny Dunaje například výrazně ovlivnily chladicí infrastrukturu maďarské jaderné elektrárny Paks, která běžně zajišťuje 40 procent spotřeby země.

Evropská energetická síť čelí v létě 2026 mimořádným výzvám kvůli dlouhotrvajícímu suchu a vlnám veder. Nízké hladiny Dunaje například výrazně ovlivnily chladicí infrastrukturu maďarské jaderné elektrárny Paks, která běžně zajišťuje 40 procent spotřeby země. Poprvé v historii musela elektrárna odstavit sedm z osmi turbín, což Maďarsko během vlny veder, kdy teploty v Evropě opět stoupaly ke 40 °C, připravilo o značnou část potřebné energie. Premiér Péter Magyar vyzval občany k uvážlivému využívání elektřiny, zejména ve večerních špičkách, a varoval před kritickými dny. Společnosti dobrovolně omezují spotřebu a veřejné budovy vypínají nepotřebné osvětlení.

Problém se neomezuje pouze na Maďarsko. Napříč jižní a východní Evropou se státy potýkají s dopady opakovaných veder a dlouhodobého sucha. V Rumunsku museli námořní inženýři odstřelit skalní výběžek, aby pomohli zvýšit průtok vody z Dunaje k jaderné elektrárně Cernavodă a předešli tak úplnému odstavení. Slovinsko a Francie rovněž musely odstavit jaderné reaktory kvůli vysokým teplotám a nízkým hladinám vody. Současně poptávka po energii během veder může vzrůst až o 20 procent, převážně kvůli intenzivnějšímu používání klimatizace. Podle energetického analytika Fintana Devenneyho z Montelu tak extra teplo zvyšuje poptávku a sucho snižuje nabídku, což dohromady vytváří „dokonalou bouři“.

Potíže řeší i další výrobci energie. Výroba vodní energie v Evropě klesla v červenci na nejnižší úroveň za více než deset let. Plynové elektrárny byly nuceny snížit svůj výkon, protože se potýkají s problémy s chlazením při vysokých venkovních teplotách; téměř třetina (32 procent) italských plynových elektráren je ovlivněna nedostatkem chladicí vody z řek a kanálů. Nízké rychlosti větru navíc omezily výkon větrných turbín. Jediným světlým bodem je solární energie, která díky jasné obloze a slunečnému počasí dosáhla v červnu 2026 rekordních úrovní výroby v celé Evropské unii. V Maďarsku například solární energie během dne pokryla až 80 procent spotřeby země. Bez bateriových úložišť je však solární energie málo užitečná pro večerní špičku, kdy dlouhé horké večery znamenají, že lidé udržují klimatizaci v provozu až do časných ranních hodin.

Evropa prožívá léto, které je již nyní považováno za rekordně horké. Červen 2026 byl pro kontinent nejteplejším červnem v historii, přičemž extrémní horko a suché počasí pokračovaly i v červenci a srpnu. Sucho a vlny veder způsobily problémy s dodávkami energie v Evropě již dříve, například v roce 2025 ve Francii a Švýcarsku, kdy vedly k výpadkům a snížení výkonu jaderných elektráren. Letošní léto je však podle Devenneyho „mimořádné“, zejména kvůli bezprecedentně nízkým hladinám Dunaje. „Tyto hladiny nebyly nikdy dříve zaznamenány. Jaderná elektrárna Paks v Maďarsku, pokud vím, nikdy předtím nebyla vypnuta. Nikdy nezaznamenala tak nízkou úroveň výroby, jako je tomu nyní,“ dodává.