Co si Gen X teenageři v roce 1986 mysleli o roce 2020? Některé předpovědi se trefily nečekaně přesně.

V roce 1986 se britský televizní pořad „Tomorrow’s World“ zeptal skupiny třináctiletých teenagerů z generace X, jak si představují život v roce 2020. O dvě desetiletí dříve, v roce 1966, se stejný pořad dotazoval mladých lidí z generace Baby Boomers na jejich vize pro rok 2000.

V roce 1986 se britský televizní pořad „Tomorrow’s World“ zeptal skupiny třináctiletých teenagerů z generace X, jak si představují život v roce 2020. O dvě desetiletí dříve, v roce 1966, se stejný pořad dotazoval mladých lidí z generace Baby Boomers na jejich vize pro rok 2000. Porovnání těchto předpovědí nabízí fascinující pohled na měnící se naděje a obavy napříč generacemi.

Zatímco předpovědi z roku 1966 se soustředily na cestování do vesmíru, roboty a počítače, s obavami z přelidnění a jaderné války, mladí z roku 1986 přišli s odlišnými, ale v některých ohledech překvapivě přesnými vizemi. Mezi jejich nápady patřila telepatie pomocí mozkových vln převáděných na rádiové vlny, vesmírné tunely pro cestování mezi planetami nebo obavy z jaderné války, i když s vírou, že žádný člověk by nestiskl tlačítko, pokud by to za něj neudělaly počítače. Předpokládali také, že v roce 2020 ještě nebudeme žít na Marsu, ale stále na Zemi, a že se budeme potýkat s přelidněním, což by mohlo vést k omezení počtu dětí nebo výstavbě mnoha výškových budov. Někteří si představovali, že zemi budou řídit počítače.

Je zajímavé, jak se některé obavy, jako je jaderná válka nebo přelidnění, opakovaly napříč generacemi. Ačkoli teenageři z roku 1986 neměli tušení o existenci internetu, což jim znemožnilo představit si realitu roku 2020 v plné šíři, v některých ohledech se trefili. Měli pravdu, že v roce 2020 ještě nebudeme žít na Marsu. A myšlenka, že počítače řídí zemi, je sice odlišná od jejich původní představy, ale v éře digitální správy a umělé inteligence má jistou rezonanci. Hrozba jaderné války a otázka, zda by někdo skutečně „stiskl tlačítko“, zůstávají relevantní i dnes, jak poznamenal Carl Sagan: „Každý myslící člověk se obává jaderné války a každý technologický stát na ni plánuje. Každý ví, že je to šílenství, a každý národ má výmluvu.“ Tento pohled na minulost nám ukazuje, jak se naše vnímání budoucnosti vyvíjí a jak některé základní lidské obavy přetrvávají.