Vědci zkoumají, zda se svět otepluje rychleji: Nová data naznačují zrychlení, ale debata pokračuje
PřírodaVědci již léta bedlivě sledují rozsáhlý systém proudů známý jako Atlantická meridionální cirkulace (AMOC), který přenáší vodu a živiny přes oceán od Grónska k Antarktidě.
Vědci již léta bedlivě sledují rozsáhlý systém proudů známý jako Atlantická meridionální cirkulace (AMOC), který přenáší vodu a živiny přes oceán od Grónska k Antarktidě. Tento systém hraje klíčovou roli ve stabilizaci globálního klimatu, avšak v posledních letech se zdá, že s oteplováním Země slábne. Jeho případný kolaps by mohl vést k šíření sucha po celé jižní polokouli a výraznému vzestupu hladiny moří podél východního pobřeží Spojených států. Zároveň by mohl spustit řadu dalších bodů zlomu, z nichž by se Země pravděpodobně již nezotavila.
Snaha vyhnout se tomuto scénáři vedla v roce 2015 k podpisu Pařížské dohody 195 zeměmi, která si klade za cíl udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální době. Vědci upozorňují, že za touto hranicí by se klima Země mohlo začít zhoršovat nepředvídatelnými a nezvratnými způsoby. Poslední roky byly nejteplejší v historii a důležitost dodržení tohoto limitu je stále zřetelnější, neboť nebezpečné vlny veder a rozsáhlé lesní požáry se stávají běžnou součástí reality.
Nedávná studie publikovaná v časopise Geophysical Research Letters naznačuje, že oteplování se v posledním desetiletí výrazně zrychlilo, přičemž teploty rostou téměř dvakrát rychleji než v období mezi lety 1970 a 2015. Tato studie navazuje na zjištění zprávy z loňského roku, jejímž autorem je vědec James Hansen, který se proslavil svým svědectvím o nebezpečí globálního oteplování před americkým Kongresem v roce 1988. Pokud by oteplování pokračovalo tímto tempem, planeta by podle nejnovější studie mohla překročit hranici 1,5 stupně Celsia již před rokem 2030.
Autoři studie dospěli k tomuto závěru poté, co z klimatického systému izolovali „šum“ – zohlednili vliv jevu El Niño, který otepluje Zemi, stejně jako sopečné erupce a sluneční erupce. Zjistili, že zatímco se Země v letech 1970 až 2015 oteplovala o 0,2 stupně Celsia za desetiletí, v následujícím desetiletí se oteplila o 0,35 stupně Celsia, což představuje nárůst o 75 procent. Stefan Rahmstorf, jeden z autorů studie a vedoucí analýzy zemského systému na Postupimském institutu pro výzkum dopadů klimatu, uvedl, že se tak rychleji směřuje k dosažení klimatických bodů zlomu. Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu podle něj dospěl k závěru, že riziko překročení těchto bodů zlomu se zvyšuje z mírného na vysoké mezi 1,5 a 2,5 stupni oteplení. „V podstatě se nyní rychleji přesouváme do oblasti vysokého rizika,“ dodal Rahmstorf.
V posledních několika letech vědci varovali, že vstupujeme do období překročení, kdy svět překročí pařížský limit 1,5 stupně. Jak vážná situace bude, závisí podle Rahmstorfa na tom, jak dlouho planeta zůstane nad 1,5 stupněm. Například Grónský ledový štít by mohl být zachránitelný, pokud se podaří snížit emise a aktivně ochladit planetu, čímž by se období překročení omezilo na dvě až tři desetiletí. Pokud však dosáhne bodu zlomu, vstoupí do zpětnovazebné smyčky, kterou bude nemožné zastavit, což by nakonec způsobilo globální vzestup hladiny moří o 7,3 metru. Stefan Rahmstorf vyjádřil znepokojení nad tím, že navzdory jasným datům se situace nebere dostatečně vážně.