Klimatická opatření s nečekaným přínosem: Čistší vzduch může snížit riziko hladu pro miliony lidí

Mezinárodní výzkumný tým odhalil komplexní dopady klimatických opatření na globální potravinovou bezpečnost.

Mezinárodní výzkumný tým odhalil komplexní dopady klimatických opatření na globální potravinovou bezpečnost. Studie, publikovaná v časopise Nature Food, ukazuje, že zatímco snaha o dosažení cíle 1,5 °C může do roku 2050 zvýšit riziko hladu pro 56 milionů lidí, souběžné snížení znečištění ozonem tento nárůst částečně kompenzuje.

Klimatické změny představují významnou hrozbu pro globální potravinovou bezpečnost. Politiky zaměřené na zmírnění těchto změn, jako je například produkce bioenergie nebo zalesňování, mohou vést ke zvýšené konkurenci o půdu, což by mohlo riziko hladu dále prohloubit. Simulace šesti globálních agroekonomických modelů však ukázaly, že snížení ozonu v atmosféře, které je vedlejším efektem klimatických opatření, dokáže vyrovnat přibližně 15 % tohoto nárůstu, což představuje záchranu pro 8,4 milionu lidí.

Největší přínos tohoto efektu se očekává v subsaharské Africe a Indii, které dohromady tvoří 56 % z celkové kompenzace. Zjištění zdůrazňuje, že komplexní pohled na klimatická opatření je klíčový. Ukazuje, že snížení znečištění ovzduší není jen přínosem pro lidské zdraví a ekosystémy, ale může hrát i významnou roli v zajištění dostatku potravy pro budoucí generace.