Překvapivý objev u ALS: Imunitní buňky požírají živé neurony, což otevírá cestu k novým terapiím

Vědci ze Salkova institutu odhalili nečekaný mechanismus, který přispívá k progresi amyotrofické laterální sklerózy (ALS). Zjistili, že mikroglie, imunitní buňky mozku a míchy, aktivně požírají živé motorické neurony u myší s ALS.

Vědci ze Salkova institutu odhalili nečekaný mechanismus, který přispívá k progresi amyotrofické laterální sklerózy (ALS). Zjistili, že mikroglie, imunitní buňky mozku a míchy, aktivně požírají živé motorické neurony u myší s ALS. Tento proces probíhá prostřednictvím proteinů z rodiny TAM receptorů, které byly původně identifikovány jako klíčové pro odstraňování mrtvých a umírajících buněk z těla.

ALS je závažné neurodegenerativní onemocnění, které postihuje přibližně 35 000 Američanů, přičemž dalších 5 000 diagnóz přibývá každý rok. S rostoucím věkem se riziko zvyšuje a současné léčby pouze zpomalují progresi nemoci, bez možnosti vyléčení. Nemoc postupně ničí motorické neurony, které přenášejí informace z mozku do svalů, což vede k postupné ztrátě schopnosti chůze, řeči, jídla a nakonec i dýchání. Dlouho se výzkum zaměřoval na motorické neurony, ale nová studie zdůrazňuje roli mikroglií.

Výzkumníci zjistili, že u myšího modelu ALS (SOD1) byly v míše pohlceny mnohé motorické neurony. Současně byly zvýšeny hladiny TAM proteinů, zejména Axl a Mer. Pozoruhodné bylo, že živé motorické neurony začaly na svém povrchu zobrazovat „značky 'sněz mě'“ (molekuly fosfatidylserinu), které obvykle signalizují odumírající buňky. TAM systém pak tyto značky rozpozná a navede mikroglie k pohlcení živých neuronů. Vědci se následně zaměřili na to, co se stane, když se Axl a Mer eliminují. Překvapivě, i když myši bez těchto proteinů rychleji onemocněly, žily déle a zachovaly si lepší kontrolu nad svaly. Mikroglie u těchto myší nebyly tak „nacpané“ pohlcenými neurony, což naznačuje, že bez TAM proteinů se pohlcování živých buněk výrazně snížilo.

Tento objev je zásadní, protože poprvé ukazuje, že TAM systém může cílit na živé buňky, což má pravděpodobně dopady i mimo centrální nervový systém. Ačkoliv přímé odstranění celého TAM systému není považováno za optimální terapeutickou strategii kvůli jeho celotělní důležitosti, studie identifikuje nový mechanismus, který vysvětluje spojení mezi aktivací mikroglií a progresí ALS. Tyto poznatky mohou být využity i ve výzkumu dalších neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba, kde se také objevují zvýšené hladiny Axl.

Navíc studie otevírá nové možnosti v oblasti imunoterapií. Vědci zjistili, že TAM systém lze aktivovat k označení jakékoli živé buňky zájmu a následně přilákat mikroglie k jejímu pohlcení. Již existují příklady, kdy výzkumné skupiny v Japonsku a Koreji vyvinuly proteiny na bázi TAM, které dokázaly indukovat „pohlcení“ živých B buněk k zmírnění autoimunity u myší s lupusem, nebo „pohlcení“ živých rakovinných buněk, čímž se snížil růst nádorů u myší s melanomem. Tato metoda by mohla nabídnout jednodušší a méně invazivní přístup k imunoterapiím ve srovnání s inženýrstvím celých buněk.