Britský startup Sirius Proteins zlevní výrobu klíčových proteinů pro léčbu rakoviny, vakcíny a diagnostiku

Nový britský startup Sirius Proteins, založený na University of Kent, se zaměřuje na komercializaci biotechnologie, která by mohla výrazně zlevnit a zjednodušit výrobu proteinů. Tyto proteiny jsou klíčové pro vývoj léčby rakoviny, vakcín a diagnostických testů.

Nový britský startup Sirius Proteins, založený na University of Kent, se zaměřuje na komercializaci biotechnologie, která by mohla výrazně zlevnit a zjednodušit výrobu proteinů. Tyto proteiny jsou klíčové pro vývoj léčby rakoviny, vakcín a diagnostických testů. Společnost Sirius Proteins byla zaregistrována tento měsíc a přináší technologii vyvinutou a patentovanou na univerzitě blíže k širšímu komerčnímu využití.

Jádrem inovace je technologie Vesicle Nucleating Peptide (VNp), kterou vyvinul profesor Dan Mulvhill se svým týmem ze Školy přírodních věd v Kentu. Tato metoda nabízí jednodušší způsob produkce proteinů, které jsou jinak obtížné nebo drahé na výrobu. Mnoho léků a diagnostických testů se spoléhá na rekombinantní proteiny vyráběné geneticky modifikovanými bakteriemi. Některé proteiny jsou však nestabilní, toxické pro bakterie, které je produkují, nebo vyžadují specifické složení, aby správně fungovaly, což jejich výrobu komplikuje a prodražuje.

Technologie VNp řeší tento problém tím, že přiměje bakteriální buňky „balit“ proteiny do drobných membránových váčků a přesouvat je mimo buňku. Tím se výrazně zvyšuje množství produkovaných proteinů a zároveň se usnadňuje jejich sběr a čištění. Profesor Mulvhill zdůrazňuje, že cílem je učinit produkci proteinů mnohem levnější a jednodušší, což by mohlo zásadně pomoci výzkumníkům a firmám vyvíjejícím nové léky a diagnostiku. V konečném důsledku jde o demokratizaci produkce proteinů, která by ji zpřístupnila širšímu okruhu zájemců.

Spuštění Sirius Proteins přichází v době, kdy nový výzkum vědců z Kentu a Central Laser Facility ukázal, že technologie VNp by mohla mít ještě širší uplatnění. Studie, vedená doktorkou Bree Streatherovou, porovnávala přirozeně se vyskytující váčky s těmi, které byly produkovány bakteriemi upravenými technologií VNp. Zjištění, publikovaná v časopise Journal of Extracellular Vesicles, ukázala, že uměle vytvořené váčky lze kontrolovat způsoby, které otevírají nové možnosti, včetně proteinového inženýrství, cíleného doručování léků a budoucího terapeutického vývoje.

Doktorka Streatherová vysvětluje, že technologie je obzvláště užitečná pro produkci nerozpustných proteinů, jako je inzulín, které by se jinak shlukovaly uvnitř buňky, nebo proteinů toxických pro bakterie. Tím, že se tyto proteiny bezpečně dostanou mimo buňku, váčky výrazně usnadňují jejich produkci a sběr. Existuje také potenciál využít je k přímému doručování proteinů tam, kde jsou potřeba. Zjednodušení a zefektivnění celého procesu by mohlo urychlit výrobu léků a v dlouhodobém horizontu přispět k jejich větší cenové dostupnosti.