Proč osamělost nutí muže pít? Nový výzkum odhalil mozkový okruh, který u žen funguje jinak

Představte si páteční večer. Víkend je tu, ale nikdo se neozval a vy nemáte žádné plány. Jste jen vy, Netflix a láhev alkoholu.

Představte si páteční večer. Víkend je tu, ale nikdo se neozval a vy nemáte žádné plány. Jste jen vy, Netflix a láhev alkoholu. Jak se v takové situaci zachováte, může záviset na vašem pohlaví, naznačuje nedávno publikovaná studie na myší.

Výzkum vedený vědci z Northwestern University a Salk Institute for Biological Studies v USA ukázal, že sociální izolace může motivovat muže k pití, zatímco u žen naopak potlačuje tuto touhu. „Naše práce ukazuje, že definovaná dráha se během izolace stává nadměrně aktivní a přímo zvyšuje pití, a že muži a ženy se při osamělosti spoléhají na odlišné nervové strategie,“ říká Reesha Patel, neurovědkyně z Northwestern University. „To může pomoci vysvětlit dlouhodobé rozdíly mezi pohlavími u neuropsychiatrických poruch.“

Navzdory slibům digitálních technologií, které nás měly lépe propojit, se jako druh nikdy necítíme osamělejší. Přibližně každý šestý člověk na světě zažívá osamělost, což je stav, který výrazně ovlivňuje nejen náš duševní stav, ale i naše tělo. Skutečnost, že mnoho lidí se v izolaci obrací k alkoholu, významně přispívá ke zhoršení zdraví. Studie na zvířatech i lidech důsledně ukazují, že společnost, kterou udržujeme, je silně spojena s nadměrným pitím, což naznačuje, že v našem mozku může existovat spojení mezi potřebou alkoholu, když jsme bolestně osamělí.

Pro odhalení obvodů za touto touhou oddělila Patel a její tým vybrané myši od jejich komunity a poté každé myši v experimentu nabídli volbu mezi vodou a 15% alkoholickým nápojem. Pomocí kombinace elektrofyziologie a kalciového zobrazování vědci monitorovali klíčové mozkové oblasti spojené se stresovými reakcemi, emočním zpracováním a socializací. Objevili jasné důkazy o okruhu mezi bazální amygdalou a mediálním prefrontálním kortexem, který koreloval s konzumací alkoholu. Spuštění této dráhy pomocí světla v procesu zvaném optogenetika potvrdilo její roli při vyvolávání pití u myší.

Zatímco excitace napříč těmito dvěma oblastmi úzce souvisela s konzumací alkoholu u obou pohlaví, pouze samci se zdáli být povzbuzeni k většímu pití, když byli sami. Izolované samice naopak pily méně alkoholu. Proč se to děje, není zatím jasné. Rozdíly související s pohlavím v jiných částech mozku mohou ovlivňovat tuto kritickou síť. Existovaly také rozdíly mezi myšmi v základní úrovni jejich okruhu, přičemž myši s nižším postavením měly vyšší úroveň excitability. Nicméně mít „cestovní mapu“ spojující sociální kontext s touhou konzumovat alkohol je pevným výchozím bodem pro zkoumání neurologických rozdílů v duševním zdraví.

„Toto je první studie, která identifikuje specifický mozkový okruh, který vysvětluje, jak sociální izolace může vést ke zvýšené konzumaci alkoholu u mužů, což znamená významný pokrok v oboru,“ dodává Patel. Tento výzkum byl publikován v časopise Nature Neuroscience.