Vědci zrekonstruovali zvuky jurského lesa: Poslechněte si hlasy pravěkých kobylek staré 165 milionů let

Představte si, jak zněl jurský les v Mongolsku před 165 miliony let. Ačkoliv v té době neexistovala žádná záznamová zařízení ani lidé, žily tam kobylky, hmyz z řádu rovnokřídlých, známý svou schopností vydávat zvuky.

Představte si, jak zněl jurský les v Mongolsku před 165 miliony let. Ačkoliv v té době neexistovala žádná záznamová zařízení ani lidé, žily tam kobylky, hmyz z řádu rovnokřídlých, známý svou schopností vydávat zvuky. Díky nové studii se paleontologům podařilo zrekonstruovat melodie těchto pravěkých kobylek, a to na základě detailního zkoumání struktury jejich křídel z fosilií.

Kobylky vytvářejí zvuk pomocí složitého mechanismu. Na spodní straně levého předního křídla mají zoubkovaný tvrdý proužek, takzvanou pilku, která je drhnuta pléktrem na okraji pravého předního křídla. Vibrace z tohoto tření jsou dále zesíleny bubínkovitou buňkou, která funguje jako rezonátor. Rozestupy zubů na pléktru určují frekvenci zvuku – hustě rozmístěné zuby vytvářejí vysoké frekvence, zatímco širší rozestupy vedou k nižším tónům. Hlasitost je pak ovlivněna tlakem, který pilka vyvíjí na pléktru.

V jurském lese neměly kobylky žádnou konkurenci ve vzdušném prostoru od pískajících netopýrů, jelikož ti se vyvinuli až o miliony let později. To by však stejně nevadilo, neboť již v raných dobách měly kobylky specializované uši pro zachycení vzájemných volání. Tyto uši se nacházely na jejich předních nohách, těsně pod koleny, a svou třídílnou strukturou se podobaly uším savců. Zvuk putoval do vnějších uší, přes střední uši až do vnitřních uší, kde malý smyslový orgán detekoval zvukové vibrace.

Autoři studie také předpokládají, že schopnost produkovat zvuk třením křídel se mohla objevit dříve než sluch, a to jako obranný nástroj k odrazení suchozemských predátorů. Ačkoliv v jurských lesích Číny nebyli netopýři, žilo zde mnoho hmyzožravých savců a plazů, jako byli například stromoví teropodi a létající pterosauři, které by možná odpudily skřípavé zvuky. Kobylky této éry tak rozhodně věděly, jak zajistit, aby jejich hlasy byly slyšet.