Žijí až 50 let: Vědci odhalili, jak netopýři bojují s rakovinou a stárnutím díky unikátní imunitě

Tajemství dlouhého a zdravého života se možná skrývá v genomech netopýrů, savců s nejdelší životností vzhledem k jejich velikosti.

Tajemství dlouhého a zdravého života se možná skrývá v genomech netopýrů, savců s nejdelší životností vzhledem k jejich velikosti. Tým vědců pod vedením Juana Manuela Vazqueze z Kalifornské univerzity v Berkeley (nyní na Pennsylvania State University) provedl první analýzu osmi genomů netopýrů rodu Myotis a objevil úzkou souvislost mezi jejich dlouhověkostí a imunitním systémem. Delší život netopýrů je spojen s vyššími hladinami genů bojujících proti rakovině.

Zjištění naznačují, že imunitní systém schopný účinně potlačit infekční organismy a rakovinu je nedílnou součástí dlouhého života. Překrývání genů spojených se stárnutím a genů zapojených do boje proti nemocem znamená, že pochopení jednoho pomůže vědcům porozumět i druhému. Netopýři se vyvinuli tak, aby žili dlouho bez nemocí, což naznačuje, že nemusíme nutně vnímat nemoci stárnutí a infekční nemoci jako zcela oddělené oblasti. Mohou nám pomoci najít způsoby, jak posílit imunitní systém, aby neklesal ve stáří, nebo jak bojovat proti nádorům, aby se naše imunita nevyčerpala.

Vazquezův výzkum odhalil, že nejstarší netopýr v jeho vzorku, netopýr hnědý (Myotis lucifugus), reagoval na toxické chemikálie neaktivací genů pro opravu DNA, ale naopak spuštěním genů podporujících buněčnou smrt. Tato strategie – pokud nelze buňku zachránit, zabít ji – je podobná té, kterou využívají sloni, další dlouhověký druh odolný vůči rakovině. Tento objev zdůrazňuje, že stopy k dlouhověkosti lze získat pochopením různých způsobů, jakými se zvířata vyrovnávají s nemocemi.

Netopýři, kteří tvoří 20 % všech druhů savců, se vyznačují hyperaktivním imunitním systémem, který neustále potlačuje záněty způsobené virovými infekcemi, aniž by sami onemocněli. Díky tomu mohou hostit širokou škálu virů, z nichž některé, jako například virus způsobující COVID-19, mohou přecházet na lidskou populaci. Vědci zjistili, že existuje mnohem větší překryv mezi geny spojenými s dlouhověkostí a geny spojenými s interakcemi s viry, než by se dalo očekávat náhodou. Netopýři rodu Myotis mají navíc zvýšené množství genů, které produkují proteiny interagující s DNA viry, na rozdíl od většiny ostatních savců, kteří mají silné obohacení pro interakce s DNA i RNA viry. Tento nesoulad mezi netopýry a lidmi může být důvodem, proč viry přenášené z netopýrů na lidi způsobily v posledních letech takovou spoušť.

Pochopením, jak se netopýři vyvinuli k těmto schopnostem, které jiní savci nemají, můžeme objevit zcela nové a neočekávané způsoby řešení běžných lidských nemocí. Výzkum pokračuje s cílem lépe porozumět souhře mezi poškozením DNA a imunitním systémem, což by mohlo vést k plnohodnotnému a zdravému životu i u lidí.