Vědci zmapovali genomy čtyř asijských zoborožců: Klíč k pochopení jejich historie a budoucí ochraně

Vědci úspěšně vytvořili vysoce kvalitní referenční genomy pro čtyři ohrožené druhy asijských zoborožců: zoborožce velkého, zoborožce hnědokrkého, zoborožce malabarského a zoborožce rýhozobého.

Vědci úspěšně vytvořili vysoce kvalitní referenční genomy pro čtyři ohrožené druhy asijských zoborožců: zoborožce velkého, zoborožce hnědokrkého, zoborožce malabarského a zoborožce rýhozobého. Tento průlom, za nímž stojí výzkumníci z Nature Conservation Foundation v Mysore a CSIR-Centre for Cellular and Molecular Biology (CCMB) v Hyderabadu, představuje zásadní nástroj pro budoucí výzkum a ochranu těchto majestátních ptáků.

Pooja Pawar, hlavní autorka výzkumné práce, se zaměřuje na to, jak divoká zvířata reagují na měnící se prostředí. Genomika jí umožnila zkoumat tyto otázky v mnohem větším časovém a geografickém měřítku, sahajícím až k původu a divergenci druhů. Před touto studií chyběla komplexní genomická data pro většinu z 32 druhů asijských zoborožců, přestože mají klíčový status v ochraně přírody. Nová studie, publikovaná v BMC Ecology and Evolution, má sloužit jako cenný zdroj pro pochopení genetické výbavy zoborožců napříč Asií a Afrikou.

Referenční genom je základní genetický plán druhu, který poskytuje přehled o jeho celkové genetické struktuře, včetně délky genomu, počtu a délky chromozomů a jejich uspořádání. Tým Pooja Pawar použil kombinaci technologií sekvenování DNA – krátkých čtení (Illumina) a dlouhých čtení (Oxford Nanopore Technology – ONT) – k sestavení a anotaci hybridních genomů. Tento hybridní přístup doplňuje oba typy dat a minimalizuje chyby, což vede k výrazně vyšší kvalitě genomů ve srovnání s předchozími daty pro asijské zoborožce.

Genomická data jsou klíčová pro pochopení evoluce a přispívají k rozhodnutím v oblasti ochrany přírody. Umožňují měřit genetickou variabilitu v populacích, která je zásadní pro jejich adaptační potenciál a dlouhodobou odolnost. Identifikace rizikových populací s nízkou genetickou variabilitou a zvýšenou úrovní škodlivých mutací je tak snazší. Pomocí metody Pairwise Sequentially Markovian Coalescent (PSMC) vědci zjistili, že klimatické změny, zejména během pleistocénu (před 2,5 miliony až 11 tisíci lety), výrazně ovlivnily všechny čtyři studované druhy zoborožců, což vedlo k celkovému poklesu jejich efektivní velikosti populace. Zoborožec rýhozobý, který je hojnější a rozšířenější, si však udržel vyšší efektivní velikost populace než ostatní tři druhy. Tyto nové poznatky otevírají cestu k dalším otázkám, na které se Pooja Pawar zaměří ve své doktorské práci, a poskytují pevný základ pro budoucí úsilí o ochranu zoborožců.