Střevní mikrobiom a mozek: Jak „rodina biotik“ otevírá cestu k léčbě zažívacích poruch

Poruchy interakce střeva a mozku (DGBI) ovlivňují mnoho lidí, přestože jejich přesná patofyziologie zůstává nejasná. Častým projevem těchto poruch jsou zažívací potíže související s jídlem.

Poruchy interakce střeva a mozku (DGBI) ovlivňují mnoho lidí, přestože jejich přesná patofyziologie zůstává nejasná. Častým projevem těchto poruch jsou zažívací potíže související s jídlem. Nová teorie naznačuje, že u některých pacientů s dráždivým tračníkem (IBS) nebo funkční dyspepsií (FD) dochází k těmto příznakům v důsledku lokalizované imunitní aktivace v tenkém střevě, do které jsou zapojeny eozinofily a žírné buňky.

Tato imunitní reakce může být vyvolána ztrátou tolerance k potravinovým antigenům, například po akutní gastroenteritidě nebo psychickém stresu. Střevní mikrobiom v takovém případě reaguje s potravinovými antigeny a imunitním systémem, což vede k lokální alergické reakci ve střevě. Příspěvek osy mikrobiom-střevo-mozek k rozvoji symptomů u DGBI získává na významu, přičemž se zkoumají specifické mikrobiální signatury pro nové diagnostické přístupy a personalizované terapeutické zásahy.

Modulace nerovnováhy střevního mikrobiomu pomocí „rodiny biotik“ – probiotik, prebiotik a synbiotik – představuje slibnou a bezpečnou terapeutickou strategii. Tyto látky působí na dysregulaci osy střevo-mozek, nerovnováhu mikrobioty, dysfunkci střevní bariéry a imunitní dysfunkci, které jsou klíčovými patofyziologickými mechanismy DGBI. I přes to, že dosud neexistují přesně stanovené „normální“ nebo „zdravé“ rozsahy pro množství střevních mikrobů a jejich metabolitů, dostupný výzkum naznačuje, že odchylky od žádoucí rovnováhy mikrobiomu mohou mít negativní dopad na funkci zažívacího traktu. Dr. Javier Santos, vedoucí klinické a výzkumné gastroenterologie ve Fakultní nemocnici Vall d’Hebron, sdílel tyto poznatky na konferenci NeuroGASTRO 2025, zdůrazňující roli žírných buněk u postprandiálních symptomů a budoucnost intervencí založených na mikrobiomu.

Tento výzkum otevírá nové možnosti pro efektivní a bezpečné řešení zažívacích potíží, které jsou často spojeny s komplexními interakcemi mezi střevem a mozkem. Pokračující studie a klinické aplikace v oblasti střevního mikrobiomu a DGBI slibují v příštích deseti letech významný pokrok v personalizované péči o pacienty.