Teplejší zimy mění lesy v New Hampshire: Po 20 letech pohlcují méně uhlíku, ukazuje studie

Vědci z Northern Arizona University (NAU) a University of New Hampshire zjistili, že schopnost lesů v New Hampshire pohlcovat oxid uhličitý se za posledních dvacet let výrazně snížila.

Vědci z Northern Arizona University (NAU) a University of New Hampshire zjistili, že schopnost lesů v New Hampshire pohlcovat oxid uhličitý se za posledních dvacet let výrazně snížila. Tento objev, založený na unikátních dvacetiletých měřeních, zpochybňuje předpoklad, že lesy budou i nadále spolehlivě fungovat jako významné úložiště uhlíku.

Studie vedená doktorandkou Darby Bergl odhalila, že mezi lety 2004 a 2023 se síla uhlíkového propadu jednoho zralého lesa v New Hampshire podstatně snížila. V některých nedávných letech se dokonce les stal čistým zdrojem uhlíku, nikoli jeho pohlcovačem. Příčinou tohoto poklesu není snížení fotosyntézy, jak se původně očekávalo, ale zvýšené uvolňování uhlíku z ekosystému prostřednictvím respirace. Tento přirozený proces, při kterém rostliny, kořeny a půdní mikroby emitují oxid uhličitý, se zintenzivnil.

Profesor Andrew Richardson z NAU Centra pro ekosystémovou vědu a společnost (Ecoss) vysvětluje, že teplejší zimy hrají klíčovou roli. Zvyšují biologickou aktivitu v měsících, kdy byly lesy dříve v klidovém stavu. Studie také naznačuje změny v podmínkách pozdního léta, které mohou posilovat podzemní koloběh uhlíku. Tyto faktory společně vedou k rychlejšímu úbytku uhlíku než k jeho přírůstku.

Zjištění mají významné důsledky pro globální klimatické projekce, které často předpokládají, že lesy budou i nadále absorbovat velké množství uhlíku. Ukazují, že zralé opadavé lesy mírného pásu již nemusí spolehlivě odstraňovat více uhlíku, než uvolňují. Richardson zdůrazňuje, že lesy poskytují společnosti obrovské výhody, od ukládání uhlíku po podporu biodiverzity a místních ekonomik. Rozpoznání a řešení těchto dlouhodobých dopadů by mělo být prioritou pro tvůrce politik a správce zdrojů.

Bergl dodává, že oslabení uhlíkového propadu bylo detekováno až po dvou desetiletích nepřetržitých měření, což podtrhuje zásadní význam dlouhodobého ekologického výzkumu. Bez něj by takové postupné, ale závažné změny mohly snadno zůstat nepovšimnuty.

Co to znamená pro Česko

Podobné trendy, kdy teplejší zimy ovlivňují ekosystémy a jejich schopnost pohlcovat uhlík, mohou být relevantní i pro lesy v České republice a střední Evropě. Zjištění z New Hampshire tak podtrhují význam monitorování a výzkumu dopadů klimatických změn na naše vlastní lesní ekosystémy.