Co jíst pro zdravý ústní mikrobiom? Tyto potraviny chrání zuby i snižují riziko vážných nemocí

Ústní mikrobiom, společenství více než 700 druhů bakterií, virů, hub a dalších mikroorganismů, hraje klíčovou roli pro zdraví ústní dutiny i celého těla. Přestože se jeho význam teprve začíná plně chápat, je často opomíjen.

Ústní mikrobiom, společenství více než 700 druhů bakterií, virů, hub a dalších mikroorganismů, hraje klíčovou roli pro zdraví ústní dutiny i celého těla. Přestože se jeho význam teprve začíná plně chápat, je často opomíjen. Péče o něj je přitom snazší, než se zdá, a strava je v tomto ohledu zásadním faktorem.

V ústech si mikroby vytvářejí různé ekologické niky – některé osidlují povrch zubů, jiné jazyk nebo drobné štěrbiny mezi zuby a dásněmi. Mezi škodlivé patří například bakterie Streptococcus mutans, která se živí cukry a přeměňuje je na kyseliny narušující zubní sklovinu. To vede k zubním kazům, které do poloviny třicátých let postihují více než 80 % Američanů. Naopak prospěšné bakterie, jako jsou Veillonella, Actinomyces, některé druhy Streptococcus nebo Neisseria, mohou zabránit kolonizaci patogenních kmenů.

Zdravý ústní mikrobiom je důležitý nejen pro zuby. Nedostatečná ústní hygiena může vést k tvorbě kapes mezi zuby a dásněmi, kde se v prostředí s nedostatkem kyslíku daří bakteriím jako Porphyromonas gingivalis. Tyto bakterie způsobují onemocnění dásní a zvyšují riziko vážných zdravotních problémů, včetně kardiovaskulárních onemocnění, deprese, Alzheimerovy choroby, cukrovky, zánětlivých onemocnění střev, revmatoidní artritidy a předčasného porodu. Vědci v posledních letech také stále častěji spojují špatný ústní mikrobiom s rakovinou tlustého střeva a slinivky břišní. Jedna nedávná studie například zjistila, že účastníci s určitými bakteriálními druhy spojenými se zubním kazem nebo kvasinkou Candida v ústním mikrobiomu měli vyšší riziko rakoviny slinivky.

Stejně jako u střevního mikrobiomu je důležitá i rozmanitost. Nižší diverzita mikrobů v ústech je spojována s depresí. Klíčové je, že samotné čištění zubů k udržení zdravého mikrobiálního společenství nestačí. Vše, co jíme, jedí i mikroby, což má přímý vliv na to, které z nich se budou dařit.

Prospěšné bakterie jsou užitečné ze dvou důvodů: konkurují škodlivým mikrobům o potravu a prostor, čímž snižují jejich populace. Některé navíc přímo napadají nežádoucí druhy. Laura Weyrich, docentka antropologie a bioetiky na Pennsylvania State University, která studuje ústní mikrobiom, popisuje některé kmeny Streptococcus jako „bojovníky za svobodu“, kteří produkují vlastní antibiotika. Například přátelská bakterie S. salivarius produkuje proteiny, které dokážou zabít širokou škálu nežádoucích mikrobů, včetně patogenů odolných vůči konvenčním antibiotikům.

Pokud chcete pěstovat zdravý ústní mikrobiom, je jedním z nejlepších kroků konzumace velkého množství listové zeleniny. Potraviny jako kapusta, špenát, červená řepa a ředkvičky obsahují vysoké množství dusičnanů, které jsou zpracovávány bakteriemi Neisseria v ústech. Tyto mikroby přeměňují dusičnany na dusitany, které jsou dále v zažívacím traktu měněny na kyselinu dusičnou. Kyselina dusičná cirkuluje v krvi a pomáhá snižovat krevní tlak, čímž prospívá kardiovaskulárnímu zdraví. V jedné studii například starší dospělí, kteří pili šťávu z červené řepy bohatou na dusičnany dvakrát denně po dobu dvou týdnů, zaznamenali pokles krevního tlaku. Žvýkání česneku, ačkoliv nemusí prospět dechu, může také zlepšit ústní zdraví, neboť obsahuje látku alicin, která napadá bakterie způsobující kazy a onemocnění dásní. Rostlinná strava celkově prospívá ústnímu mikrobiomu díky obsahu polyfenolů – antioxidantů, které chrání rostlinné buňky a tkáně před poškozením.