Každé páté dítě zažilo online zneužívání: Zpráva UNICEF ukazuje cestu k bezpečnějšímu digitálnímu světu
ZdravíNová zpráva UNICEF odhaluje, že přibližně každé páté dítě z dotazovaných zažilo během jednoho roku sexuální zneužívání nebo vykořisťování usnadněné technologiemi.
Nová zpráva UNICEF odhaluje, že přibližně každé páté dítě z dotazovaných zažilo během jednoho roku sexuální zneužívání nebo vykořisťování usnadněné technologiemi. V posledních dvou desetiletích se digitální technologie a prostory staly nedílnou součástí každodenního života, což s sebou přináší nová rizika pro bezpečnost dětí, zejména těch v dlouhodobých krizových situacích.
Tento problém je do značné míry způsoben přetrvávajícími strukturálními překážkami mezi technologickými platformami a vládami, rozsáhlým nedostatečným hlášením a kritickým nedostatkem ochranných rámců a podpůrných služeb pro oběti. Technologicky usnadněné sexuální vykořisťování má dlouhodobé nepříznivé dopady na miliony dětí a zároveň vytváří prostředí beztrestnosti pro pachatele. Výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russell zdůraznila, že více než 20 milionů dětí v analyzovaných zemích bylo vystaveno nechtěnému explicitnímu sexuálnímu obsahu nebo vykořisťování online, často v digitálních prostorech, kde se učí, hrají si a spojují se s přáteli. Tyto zkušenosti způsobují hluboký emoční a duševní stres, přičemž mnoho dětí trpí v tichosti, nejisté, kam se obrátit o pomoc.
Děti vystavené tomuto zneužívání čelí zvýšenému riziku nepříznivých duševních stavů, z nichž mnohé jsou dlouhodobé a mohou významně ovlivnit jejich sociální rozvoj. Zpráva uvádí, že oběti měly zhruba čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že nahlásí sebepoškozování, sebevražedné myšlenky a chování a zvýšenou úroveň úzkosti. Například v Mexiku a Severní Makedonii bylo riziko sebevražedných myšlenek u dětí přibližně osmkrát vyšší ve srovnání s celosvětovým průměrem, zatímco v Pákistánu bylo riziko sebepoškozování asi sedmkrát vyšší. Sociální pracovníci a psychologové dotazovaní UNICEFem zaznamenali četné případy posttraumatické stresové poruchy (PTSD) u obětí, která je spojena s obtížemi v důvěře v druhé, navazování nových vztahů, zhoršeným školním prospěchem, rozvojem závislostí nebo zapojováním se do škodlivého či riskantního chování.
Odhaduje se, že zhruba 60 procent všech případů zaznamenaných UNICEFem se odehrálo na sociálních médiích a 14 procent v online hrách. Přibližně polovina veškerého zneužívání usnadněného sociálními médii proběhla na Facebooku, s významnými procenty také na WhatsAppu, Instagramu, Snapchatu a TikToku. V 57 procentech těchto případů byl pachatelem někdo, koho oběť již znala, zatímco v 9 z 21 zkoumaných zemí byl pachatelem jiné dítě.
Odborníci UNICEF varují, že skutečný rozsah technologicky usnadněného sexuálního vykořisťování výrazně přesahuje nahlášené údaje kvůli rozšířenému nedostatečnému hlášení. Méně než 1 procento případů bylo nahlášeno orgánům činným v trestním řízení nebo podpůrným službám, zatímco zhruba 4 z 10 případů nebyly nikdy nikomu sděleny. Hlavními důvody, proč se oběti vyhýbají odhalení zneužívání, jsou strach z obtěžování nebo z toho, že nebudou brány vážně, přetrvávající sociální stigma kolem přeživších sexuálních zločinů a skutečnost, že děti jednoduše nevědí o adekvátní psychosociální podpoře a justičních programech nebo k nim nemají přístup. To často vede k beztrestnosti pachatelů a usnadňuje budoucí vykořisťování. Například dívky, které jsou oběťmi technologicky usnadněného sexuálního zneužívání, jsou často obviňovány nebo zahanbovány svými komunitami, zejména v kontextech s rigidními patriarchálními strukturami. Naopak, když chlapci sdílí, že zažili technologicky usnadněné sexuální zneužívání, jejich svědectví jsou často bagatelizována a očekává se od nich, že se s tím vyrovnají v tichosti. Pachatelé často také používají hrozby odhalení nebo falešného naznačení chlapcovy sexuální orientace jako prostředku vydírání.