Naděje pro obojživelníky: žáby si dokážou vybudovat imunitu proti plísni a učí se jí vyhýbat

Biologové od devadesátých let sledují úbytek mnoha druhů obojživelníků, který souvisí s rozšířením plísně s názvem Batrachochytrium dendrobatidis (zkráceně Bd). Tato plíseň zasahuje kůži žab a uvolňuje látky, které omezují jejich imunitní systém.

Biologové od devadesátých let sledují úbytek mnoha druhů obojživelníků, který souvisí s rozšířením plísně s názvem Batrachochytrium dendrobatidis (zkráceně Bd). Tato plíseň zasahuje kůži žab a uvolňuje látky, které omezují jejich imunitní systém. Obojživelníci přitom hrají zásadní roli v ekosystémech, kde regulují počty hmyzu a sami slouží jako potrava pro ptáky a další živočichy. Nový výzkum však ukazuje, že příroda nachází způsoby, jak se s touto situací vyrovnat a zajistit přežití druhů.

Vědecký tým pod vedením Jasona R. Rohra z University of South Florida zjistil, že populace obojživelníků si mohou vytvořit silnou imunitní reakci. Během experimentů s rosničkami kubánskými vědci vystavili žáby působení plísně a následně je umístili do vyhřívané komory. Teplo plíseň bezpečně odstranilo, a tento proces se několikrát opakoval. Výsledky ukázaly, že s každým dalším kontaktem se imunitní systém žab výrazně posílil.

Přirozená schopnost adaptace

Žáby, které si prošly opakovanou expozicí, produkovaly více imunitních buněk a plíseň na jejich těle vytvářela méně spor. Díky tomu měly mnohem vyšší šanci na přežití než jedinci, kteří se s plísní setkali poprvé. Kromě biologické odolnosti vědci objevili i změnu v chování. Pokusy s ropuchami ukázaly, že jedinci, kteří se s infekcí již dříve setkali, se dokázali kontaminovaným místům záměrně vyhýbat.

Tyto poznatky naznačují, že populace obojživelníků mají potenciál se nepříznivým podmínkám přizpůsobit. Je velmi pravděpodobné, že někteří jedinci ve volné přírodě dokážou infekci překonat například vyhledáním teplého úkrytu. Tito přeživší se pak mohou vyhýbat dalším zdrojům nákazy a svou odolnost i zkušenost předávat dalším generacím. To dává vědcům pevný základ pro budoucí úsilí o ochranu těchto důležitých živočichů a obnovu jejich populací.

Co to znamená pro Česko

Výzkum mechanismů imunity u obojživelníků je důležitý i pro ochranu české přírody, kde žáby a čolci plní nezastupitelnou roli v regulaci hmyzu, včetně komárů. Pochopení toho, jak se zvířata přizpůsobují patogenům, pomáhá tuzemským ekologům lépe plánovat ochranu mokřadů a vytvářet podmínky, které podporují přirozenou odolnost místních druhů.