Vědci odhalili, jak kolektivní emoce společnosti mění mozek: Negativní nálada zpomaluje klíčové oblasti

Vědci zkoumali, zda se kolektivní emoční klima společnosti může odrážet ve funkci individuálního mozku. Během prvního francouzského lockdownu kvůli pandemii COVID-19 zjistili, že silnější negativní emoce na populační úrovni souvisely s měřitelnými změnami v mozkovém metabolismu.

Vědci zkoumali, zda se kolektivní emoční klima společnosti může odrážet ve funkci individuálního mozku. Během prvního francouzského lockdownu kvůli pandemii COVID-19 zjistili, že silnější negativní emoce na populační úrovni souvisely s měřitelnými změnami v mozkovém metabolismu. Tento objev naznačuje, že mozek jednotlivce vstřebává emoční šoky prožívané kolektivně celou společností.

Studie, publikovaná v časopise Frontiers in Nuclear Medicine, využila data z 2,6 milionu příspěvků z Twitteru (nyní X) shromážděných během 55denního lockdownu od března do května 2020. Pomocí analýzy sentimentu vědci odhadovali denní intenzitu negativních emocí, jako je strach, smutek, hněv, znechucení a překvapení. Současně bylo 95 pacientům s neurologickými potížemi provedeno FDG-PET vyšetření mozku, které měří spotřebu glukózy v různých částech mozku a poskytuje tak pohled na jeho metabolickou aktivitu.

Výsledky ukázaly, že v dnech, kdy bylo kolektivní negativní emoční klima silnější, byl metabolismus glukózy nižší v pravé ventromediální prefrontální kůře a přední cingulární kůře. Tyto oblasti jsou klíčové pro regulaci strachu, stresu a emocí. Zjištěná souvislost byla umírněná na skupinové úrovni (korelace kolem -0,40) a přetrvávala i po zohlednění věku, pohlaví, ložiskových lézí mozku a délky lockdownu. Tyto oblasti byly také metabolicky propojeny s širší, převážně pravostrannou sítí zahrnující amygdalu, hipokampus, thalamus a bazální ganglia.

Co vědce nejvíce zaujalo, byla anatomická koherence nálezu – změny nebyly roztroušeny náhodně, ale týkaly se sítě, která má biologický smysl ve vztahu k emoční regulaci a reakcím na hrozby. Tento vzorec se navíc lišil od změn spojených s fyzickým rozměrem lockdownu a od anomálií pozorovaných u dlouhého COVIDu. To naznačuje, že fyzické, emocionální a biologické dimenze stejné kolektivní krize mohou být spojeny s částečně odlišnými mozkovými systémy. Výzkum otevírá nové možnosti pro pochopení, jak společenské události ovlivňují individuální zdraví mozku a jak bychom mohli lépe podporovat duševní pohodu v dobách kolektivního stresu.