První roky jsou nejtěžší: Jak se rodiny uprchlíků v Austrálii postupně budují nový život a překonávají chudobu

Mezi lety 2011 a 2021 přijala Austrálie přibližně 1,3 milionu nových obyvatel s trvalým pobytem. Většina z nich přišla v rámci programů pro kvalifikované pracovníky nebo za rodinou, ale zhruba 11 %, tedy 140 000 lidí, tvořili uprchlíci na základě humanitárních víz.

Mezi lety 2011 a 2021 přijala Austrálie přibližně 1,3 milionu nových obyvatel s trvalým pobytem. Většina z nich přišla v rámci programů pro kvalifikované pracovníky nebo za rodinou, ale zhruba 11 %, tedy 140 000 lidí, tvořili uprchlíci na základě humanitárních víz. Nová zpráva ukazuje, že začátky v nové zemi jsou pro tyto rodiny ekonomicky velmi náročné, ale s postupem času se jejich situace díky integraci a práci výrazně zlepšuje.

V prvním roce po příjezdu žije přibližně 90 % dětí uprchlíků mladších 15 let v domácnostech s velmi nízkými příjmy. Průměrně tři z pěti osob s humanitárním vízem musí v tomto období vyjít s částkou nižší než 400 australských dolarů týdně. Tato situace je způsobena především tím, že většina nově příchozích v prvním roce nepracuje ani práci aktivně nehledá, protože se soustředí na stabilizaci života, výuku jazyka a péči o rodinu.

Životní úroveň se s časem zvyšuje, ale pomalu

Jakmile se rodiny v Austrálii usadí, zajistí si bydlení a zapojí děti do škol, jejich životní úroveň začíná stoupat. Tento proces je však postupný a liší se podle pohlaví. Muži vstupují na pracovní trh relativně rychle – zatímco v prvním roce jich pracuje jen minimum, po deseti letech je již polovina z nich zaměstnána na plný úvazek. Ženy se do pracovního procesu zapojují pomaleji, což je často dáno péčí o děti a domácnost. Po deseti letech v zemi pracuje na plný nebo částečný úvazek přibližně 40 % žen z této skupiny.

Kromě jazykové bariéry a péče o rodinu ovlivňují rychlost integrace také dovednosti, lokalita a velikost rodiny. I po deseti letech sice zůstává třetina humanitárních migrantů v pásmu nízkých příjmů, což ovlivňuje polovinu dětí z tohoto prostředí, ale celkový trend ukazuje na značný pokrok, kterého tito lidé v průběhu času dosahují.

Rozdíly mezi skupinami migrantů

Kvalifikovaní migranti, které si Austrálie vybírá na základě jejich vzdělání a zkušeností, si vedou ekonomicky nejlépe. Přibližně 59 % z nich pracuje na plný úvazek. Naopak migranti, kteří přicházejí za rodinou, čelí větším obtížím. Zpráva upozorňuje na politiku čtyřleté čekací lhůty, během které nově příchozí s trvalým pobytem nemají přístup k sociálnímu systému, i když v zemi žijí a platí daně. To se týká více než 85 000 lidí.

Výsledky výzkumu zdůrazňují, že ačkoliv lidé s humanitárním pozadím dělají v průběhu let velké pokroky, pro úspěšnější integraci je klíčová cílená podpora při hledání zaměstnání a usazování v novém prostředí, a to zejména u žen.