Neznámý život uprostřed velkoměsta: Vědci v newyorském Central Parku objevují nové druhy hmyzu

Představa, že neobjevené druhy živočichů se nacházejí pouze v odlehlých deštných pralesech nebo v temných hlubinách oceánů, je mezi lidmi hluboce zakořeněná. Skutečnost je však jiná – nové formy života lze nalézt i v místech, která považujeme za důkladně prozkoumaná.

Představa, že neobjevené druhy živočichů se nacházejí pouze v odlehlých deštných pralesech nebo v temných hlubinách oceánů, je mezi lidmi hluboce zakořeněná. Skutečnost je však jiná – nové formy života lze nalézt i v místech, která považujeme za důkladně prozkoumaná. Vědci se nyní zaměřili na parky v New Yorku, kde v srdci jedné z největších metropolí světa pátrají po dosud nepopsaných organismech.

Projekt, na kterém spolupracuje Emily Hartopová z muzea Norské univerzity vědy a technologie (NTNU) s kanadským Centrem pro genomiku biodiverzity a správou newyorských parků, vychází z fascinujícího faktu: lidstvo dosud pojmenovalo přibližně 2 miliony druhů, ale celkový počet organismů na Zemi může být až desetkrát vyšší. Většina těchto „bílých míst“ na mapě přírody připadá na takzvané temné taxony. Jde o skupiny drobných živočichů, jako je hmyz nebo roztoči, kteří jsou sice ekologicky nesmírně důležití, ale kvůli nedostatku specialistů o nich víme jen velmi málo.

Samotný lov probíhá pomocí speciálních stanových pastí, známých jako Malaiseho pasti, které jsou umístěny v Central Parku na Manhattanu a v Prospect Parku v Brooklynu. Jednou měsíčně vědci sesbíraný hmyz odesílají do laboratoří v Kanadě, kde probíhá takzvaný DNA barcoding. Tato metoda využívá krátký, specifický úsek genetického kódu, který funguje jako unikátní čárový kód pro každý druh. Pokud se získaný kód neshoduje s žádným záznamem v rozsáhlé referenční knihovně, je velmi pravděpodobné, že vědci narazili na nový druh.

Pokud se objev potvrdí, následuje mravenčí práce v podobě vědeckého popisu a pojmenování, což může trvat i několik let. Emily Hartopová, která je světovou expertkou na čeleď hrbilkovitých much, zdůrazňuje, že tento výzkum mění náš pohled na městskou přírodu. Podobné objevy by podle ní bylo možné učinit v téměř jakémkoli městském parku či zahradě na světě. Tento obrovský počet neznámých druhů hmyzu pomáhá udržovat ekologickou rovnováhu planety a připomíná nám, že živý svět je mnohem rozmanitější a tajemnější, než si v každodenním shonu uvědomujeme.